Aby se člověk dostal přímo pod Vítězný oblouk, je třeba buď risknout život a vydat se přes kruhový objezd, a nebo projít tunýlkem, který tam vede ze třídy Champs Elysées.
Když jsem do něj vešel, po chvíli slyším jak někdo utíká a strašně u toho vříská. A ejhle, šílená mládež se baví..
Vítězný oblouk je celkem sušně velká stavba (50 metrů), kterou trvalo postavit celkem dlouho (30 let). Je pěkná, do Paříže se hodí, ale třeba v Praze by překážela.
Ještě pohled z pod Vítězného Oblouku směr Elysejské pole (tenhle výraz nenávidim, je to teda takový můj malý masochismus) a zdrhám dál
No co, už je pozdě, jdu k autu, říkám si vezmu si rikšu, nevezmu si rikšu. A nevezmu si rikšu, protože Rikša má pokámaný kolo. Ale k autu je to asi jen 15 minut pěšky, takže se to dá.
Ještě pohled na VO
Potkávám Bratislavskou ulici
no a samozřejmě noční svět Paříže
kterej mě teda dost nasral. Jeden z bezdomovců ke mně přišel a jestli nemám nějaké peníze nebo něco k jídlu. No k jídlu pravda, že jsem měl, neb jsem si koupil bagetu a camembert, tak jsem to vytáhl z báglu a chtěl se rozdělit. A ejhle, problém, prej že peníze nebo nic. Tak ať si trhne. Jako nasral mě a ne že ne.
