I tak profláklá lokace, jakou bezpochyby pražské Václavské náměstí je, nemusí být pro fotografa sterilním prostředím. Sám jsem se o tom přesvědčil před pár dny díky workshopu “Jedno místo, dva pohledy” který vede Jan Svatoš.
Workshop měl 3 zadání:
– Vyfotografovat sochu neobvyklým způsobem sochu sv. Václava
Akce, která by vás mohla zajímat
– Vyfotografovat Václavské náměstí “jako do žurnálu”
– Vyfotografovat Václavské náměstí alá “Scam city”
S prvním, rozehřívacím, tématem jsem vůbec nevěděl co udělat a myslel jsem že bude svým způsobem nejtěžší. Zato s třetím tématem jsem jako člověk co v Praze strávil skoro 30 let jsem měl jasno hned. Prostituce, černoši jako volavky, feťáci, dealeři, předražení taxikáři. Ale..jak říká jedno moudro, všechno je jinak.
Začínáme tedy u sv. Václava, projdu se kolem, pod sochou hrají nějací ježíšáři pořád do kola haleluja a já mám zanedlouho jasno. Horní část Václaváku není jen anonymní část veřejného prostoru, ale stala se svědkem snad všech důležitých událostí našich dějin, kdy některé si připománáme a jiné ne. Jednou z těch co si připomínáme je památka na čin Jana Palacha.
Ten se 16. ledna roku 1969 právě zde polil hořlavinou a, na protest proti okupaci našimi Rudými bratry, zapálil. Právě jeho podobizna umístěna na podstavci jezdecké sochy sv. Václava mi posloužila jako hlavní téma fotografie.
Ještě inverzní verze na výšku, podtrhující dramatičnost lednových událostí a Palachův osud.
První téma tedy zdárně za mnou. Pokračuju tématem č. 2 a to především kvůli zapadajícímu slunci, které ještě má šanci udělat ještě trochu luxusní atmosféru.
Tedy k tématu “Václavské náměstí jako ze žurnálu”.
