Zadání zajímavý, výsledek překvapivý. Samotnýho mě překvapilo, jak člověk dokáže ovlivňovat to co chce říct ještě dříve, než se dozví teorii, která mi napříště ještě víc pomůže případně upravit realitu k tomu, co chci říct. Jako jsem si až do tohoto workshopu nějakým způsobem myslel, že fotografie je alespoň trochu realita, už vím, že tomu tak vůbec není.
Zajímavý bylo, že jsem dokázal sám sebe nastavit na úplně jinou polaritu. Např. fotky, které mají zobrazovat tu stinou stránku věci jsem se ani nesnažil mít technicky jakkoli sprvně, abych dodal autenticitu výpovědi člověka, který je naštvanej, vezme foťák a jde vyfotit ten marast.
Akce, která by vás mohla zajímat
A závěrem dvě fotky pouličních umělců, neboli buskerů. První byl vrzal před obchoďákem Van Graaf (mj. není zvrhlý mít obchodák na prémiový zboží?). Hrál fakt strašně, ale sranda situace se mi s ním stala. Když jsem ho fotil, tak dělal modela
a když jsem dofotil, přestal hrát (jsem přehnal, to co předváděl, za to by se styděl šimpanz) a říká: “hmmm, many!” a ponoukl směrem k futrálu ve kterým bylo celkem slušný množství padesátikorun. Tak jsem si dovolil mu odvětit: “Vy hrajete, já fotim” a jsme si kvit.
Druhý muzikanti, tentokrát opravdoví, byli dva kluci co hráli na bajan vypalovačky od Vivaldiho (léto a zimu) a Bacha (toccata 565 – i když k mýmu zklamání fugu nehráli:(, těm jsem i pár korun hodil, zasloužili si je.
Líbilo? sharujte nebo písněte koment!
