Podzimní Lofoty – krásy souostroví

Miniseriál o cestě krásnou přírodou, přípravě fotoworkshopu, dobrovolnictví na norské farmě a samozřejmě části mého života.
Podzimní Lofoty – cesta na sever
Podzimní Lofoty – krásy souostroví
Podzimní Lofoty – WWOOF dobrovolnictví a cesta domů

 

2) KRÁSY SUOSTROVÍ

Lofoty – jestli jsem ve svém loňském článku napsal, že Finsko je hezké, Švédsko krásné a Norsko nádherné, pak pro Lofoty, podobně jako pro Yellowstone, je třeba vlastní kategorie.

Ještě člověk ani zdaleka není u těch hlavní krás Lofot a nestačí zavírat ústa. První místo, kde jsem ale už opravdu musel alespoň na chvíli zastavit a užít si to bylo poblíž jezera Nedre Kåringsvatnet.

Nedre Kåringsvatnet, Lofoty
Nedre Kåringsvatnet, Lofotyfoto: Ruben Lang

Hezké, že, a pozornému oku jistě neunikla ta chata mezi stromy. Klidně bych se tam na čas nastěhoval. No cesta je krásná, ale unaví a tak je třeba občas využít odpočívadlo. Když tu náhle slyším opravu úpěnlivé ovčí mečení. Vždycky chvíli a pak nic. Asi po dvaceti minutách vidím na skále před sebou ovci, které se nějakým způsobem podařilo dostat vně ohrady (podlezla dráty?) a teď jí bylo smutno a snažila se zas dostat zpátky.

Ovce na Lofotech
Ovečkafoto: Ruben Lang

no jo, no, nejdřív chce ven a když je venku chce zase zpátky. Pokračuju dál do ostrovního vnitrozemí, mým hlavním bodem zájmu jsou vlastně nejzazší místa souostoví, především Reine, vrchol Reinebringen, rybářské obce v okolí a též krásné místní pláže. K Reine je to však ještě daleko a cestou tolik krásných míst. Jsem opravdu velmi zvědavý, jak to tam vypadá, když jen cestu lemují takovéto pohledy.

Krajina Lofot
Krajina Lofotfoto: Ruben Lang

Jen o kousek dál přejíždím most mezi dvěma ostrovy a v dálce vidím velkou loď. Nechám jí přijet blíž a zjišťuju, že to je ta slavná Hurtigruta, loď jedoucí celý týden z Bergenu až do Kirkeness. Jestli máte chuť užít si slovy mnohých “nejkrásnější mořskou cestu”, lístky začínají na 1 670 Eur pro 2 osoby (jedním směrem).

loď Hurtigruta z mostu Raftsundbrua
loď Hurtigruta z mostu Raftsundbruafoto: Ruben Lang

 

Ale i jen standardní přírodní bažinka vypadá úžasně fotogenicky.

Bažinka na Lofotech
Bažinka na Lofotechfoto: Ruben Lang

 

Na nebi pozoruju oblaka, která mi něco připomínají, taková, která byla předzvěstí jednoho z nejkrásnějších západů slunce, které jsem měl tu čest kdy vidět.

predzvest krasneho zapadu slunce na lofotech
predzvest krasneho zapadu sluncefoto: Ruben Lang

Proto koukám do mapy, kde asi tak by mohlo být nějaké zajímavé místo, kam jet tu budoucí krásu zvěčnit a volba padá na pevnost Eggum – místo kde za války němci postavili radar aby mohli sledovat pohyb lodí do Murmansku.

Eggum Borga, Lofoty
Eggum Borga, Lofotyfoto: Ruben Lang

Západ slunce daleko, hlad velkej a tak vyndavám kuchařské nádobíčko. Okolojdoucí Švédové se se mnou dávají do řeči a ptaj se, zda si vařím špagety? Tak jen suše odpovím, že špagety ne, že sushi (aby taky ne, při ceně a kvalitě místních ryb). Celkem koukali.

Pak přichází ten velký okamžik, kdy slunce velmi líně zapadá za obzor.

západ slunce s Eggum borga vpravo
západ slunce s Eggum Borga vpravofoto: Ruben Lang
západ slunce na kamenité pláži v Eggum
západ slunce na kamenité pláži v Eggumfoto: Ruben Lang

No čekal jsem víc, ale neva, zítra je taky den a ještě tu chvíli plánuju zůstat. Sbalím vařící potřeby i sebe a opouštím tento prostor, protože bych jinak za přespání v prostoru Eggum Borga musel platit 100 NOK, což se mi nechce. Opouštím místo a jedu si najít nějaké pěkné místo na spaní, když tu najednou asi po sedmi kilometrech končí vlevo skály a otevírá se mi pohled na to nejzajímavější světlo které jsem kdy zatím viděl. Nebe i země je osvětlena sice jen mírně, ale zato naprosto rovnoměrně, parsky zapadajícího Slunce prostupují obzorem plynule přecházejí od nádherně teplé červené po krutě chladnou modrou. No tak na tohle by byl potřeba stativ a věnovat tomu hodně času. Jsem po celé te několikatisícikilometrové cestě strašně unavený a tak stativ nechávám v autě, vždyť přece takovéto světlo to musí být často. Nastavuji fotoaparát až za hranice možností čipu a takto to tam vypadalo.

Krásné světlo na Lofotech
Krásné světlo na Lofotechfoto: Ruben Lang

To bylo za mých 12 dní na Lofotech naposledy co jsem tak krásné světlo viděl. Strávil jsem na tomto místě ještě dvě další noci ale nic ani vzdáleně podobného už nenastalo.

ráno se vracím do Eggum, chci si to tam ještě hezky projít za dne, v klidu, a podívat se také na sochu ‘Hlava’ od Markuse Raerze.

Hlava od Markuse Raetze, Eggum, Norsko
Hlava od Markuse Raetze, Eggum, Norskofoto: Ruben Lang
Hlava 'hlavou doů' od Markuse Raetze, Eggum, Norsko
Hlava ‘hlavou doů’ od Markuse Raetze, Eggum, Norskofoto: Ruben Lang

Jedná se vlastně sochu tvřenou kružnicemi, kdy až doma jsem přišel na to, že i fotka číslo 2 (focená z úhlu 90 stupňů vzhledem k první), není nesmysl, ale opět hlava, jen ‘hlavou dolů’. Wow, zajímavý.

Užívám si místa

oblast Eggum Borga
oblast Eggum Borgafoto: Ruben Lang
oblast Eggum Borga
oblast Eggum Borgafoto: Ruben Lang

seznamuju se s místními obyvateli

jehně poblíž Eggum Borga
jehně poblíž Eggum Borgafoto: Ruben Lang

a říkám si, že by nebylo špatný trochu vyměnit Plechovku, za povoz pro mé účely vhodnější, např. za takovýto.

Volkswagen transporter
Volkswagen transporterfoto: Ruben Lang

 

a už se těším na další z krás Lofot, pláž Uttakleiv. Ta je odtud vzdálená asi 30 kilometrů (když moc nezabloudíte) a jedná se o jedno z nepopulárnějších zdejších míst pro fotografy. Aby také ne..

pláž Uttakleiv, Lofoty, Norsko
pláž Uttakleiv, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang
pláž Uttakleiv, Lofoty, Norsko
pláž Uttakleiv, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang

i celé zdejší okolí připománá zelený ráj na zemi (i když téměř 200 km za polárním kruhem)

poblíž Uttakleiv, Lofoty, Norsko
poblíž Uttakleiv, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang

Nedaleko odtud se nachází zřejmě nejslavnější pláž na Lofotech, slavná Haukland beach

pláž Haukland, Lofoty, Norsko
pláž Haukland, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang

K té se můžete z Uttakleiv dostat buď po silnici (tunelem) autem za pár minut, nebo příjemnou pěší cestou kolem masívu skal. To trvá asi hodinu jedním směrem, ovšem na rozdíl od tunelu se můžete kochat takovýmito pohledy.

Mezi Uttakleiv a Haukland beach, Lofoty
Mezi Uttakleiv a Haukland beach, Lofotyfoto: Ruben Lang

Je to tady prostě jeden takový nikdy nekončící krajinářský orgasmus.

Ještě před příchodem pár ošklivějších dnů jedu prozkoumat jižní část ostrova Vestvågøya, Město Valberg a okolí.

Radost pohledět

okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norsko
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norskofoto: Ruben Lang
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norsko
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norskofoto: Ruben Lang
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norsko
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norskofoto: Ruben Lang
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norsko
okolí městečka Valberg, Vestvågøya, Norskofoto: Ruben Lang

Valberg není nijak superkrásné místo, ale maj tu jeden kostel

kostel v městečku Valberg
kostel v městečku Valbergfoto: Ruben Lang

a na přilehlém hřbitově rozhodně a definitivně nejoriginálnější ceduli, kterou jsem kdy na hřbitově viděl.

zákaz kempování na hřbitově, Valberg, Norsko
zákaz kempování na hřbitově, Valberg, Norskofoto: Ruben Lang

Následujíci tři dny má být dle yr.no ošklivo, zataženo, samé přeháňky občas bouřky a to se téměř do puntíku plní a tak přemýšlím co všechno tu člověk pro pořádání workshopů potřebuje, přemisťuju se na další ostrovy směr Reine a učím se norštinu. Přece jen se mi honí myšlenka, že bych tu alespoň na zimu zůstal a vydělal nějaké to jmění. Z loňského rychlokurzu už jsem sice dost zapomněl, ale asi po týdnu jsem se dostal na tehdejší úroveň a teď už pročítám pracovní nabídky v norštině a s větší či menší pomocí slovníku i novinové články. Plné uprchlíků.

Dny plynou, a já se ubytovávám na ostrově Flakstadøya, v blízkosti dalších místních perel a těším se až po pár dnech deště, oblačnosti a přeháněk opět vyjde sluníčko a budu moct fotit.

První den se ještě obloha neodkrývá a tak trpělivě čekám dál. Prsotě se procházím krajinou, když tu náhle potkám Opel Vectra z 90. let, auto které mi připomene mé úplně první cestovatelské dobrodružství na vlastní pěst. Takové, které mohlo skončit všelijak. Určitě se o něm někdy rozepíšu.

Opel Vectra model 90.
Opel Vectra model 90.foto: Ruben Lang

Nadruhý den mám krásné místo poblíž sklářské vísky Vikten, na protější skaliska a vesnici. Sluníčko si tam vždy najde mezi mraky cestu a udělá krásné světlo, vždy někde na moři. to není moc fotograficky zajímavé, já čekám na ten okamžik, kdy osvítí tu vesničku (pravděpodobně Flagstad) na kraji protějšího břehu. Čas čekání využívám rozmýšlením o workshopu, co vše je tady potřeba pro zdárný průběh, už mám na seznamu asi 30 věcí.

Ten den se však dobrého světla nedočkám.

Škoda, je čas popojet k jihozápadu, snad se tam na mě usměje krajinářské štestí. Další perly Lofot jsou místa Flagstad a Ramberg. Ramberg je známý krásnou fotogenickou pláží a Flagstad perfektníma vlnama na surf. Nevěříte?

Surfování ve Flagstad, Lofoty, Norsko
Surfování ve Flagstad, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang

Snad už věříte. Ale jak vidíte ani tento den neoplývá nijak skvělýma světelnýma podmínkama pro focení. Vlastně vůbec žádnýma. Hned ve vedlejší vísce zvané Ramberg pak bojuji se světlem a snažím se v rámci podmínek vykouzlit alespoň trochu slušnou fotku té krásné pláže, ale podmínky jsou takové, že vůbec nemá smysl mačkat spoušť.

pláž v Ramberg
pláž v Rambergfoto: Ruben Lang

Bane, nedalo mi to, ale jak vidíte, fotografický smysl to opravdu nemá. Nu což, zítra je taky den, nicméně pomalu přestávám předpovědím na yr.no věřit, protože polojasno, či skoro jasno prostě vypadá jinak všude na světě.

Čekají mě poslední dva dny, kdy má být podle předpovědi ještě polojasno, poté už má být úplně zataženo s deštěm s teplotami těsně nad nulou. Jedu tedy směr Reine, které je na norské poměry úplně za rohem, pouhých 25 km. Procházím se vesnicí a plánuju zítřejší výstup. I jsem zašel do místního informačního centra. Na to že jsem téměř na konci světa je tu zajímavého fakt dost. Trajekty po Reinefjordu do míst, kam se jinak než lodí nemáte šanci dostat, treky za dalšími perlami Lofot, plážemi Bunes a Horseid, výlety za velrybami, za všemožným ptactvem, kayaking..

A samozřejmě výstup na Reinebringen.

Reinebringen není až tak vysoká hora, má necelých 500 metrů, ale je to vlastně při pohledu od Reine kolmá stěna. Naštěstí se dá jít nahoru i jinudy a právě tuto cestu využívám. Výstup rozhodně není z těch snadných, skoro se považuju za hrdinu, že tak strmý svah, navíc po deštích absolutně mokrý, kdy se často brodím potůčky, zdolávám. To vždy do doby, než potkám nějaké sedmdesátníky, kteří se vrací z vrcholu a skáčou dolů jako kamzíci. Nojo, no, to jsme my, co je nám mateřským kopcem Petřín..

Výstup na Reinebringen
Výstup na Reinebringenfoto: Ruben Lang
Z výstupu na Reinebringen
Z výstupu na Reinebringenfoto: Ruben Lang

Lidé na fotce nejsou ti sedmdesátníci o kterých jsem mluvil, tuto fotku dávám jen pro představu sklonu, takový Hahnenkamm:). A to se rozhodně nejedná o nejprudší úsek, protože tam jsem měl co dělat, abych se držel kopce.

Úsilí se ale vyplatilo a po necelých dvou hodinách dosahuju vrcholu.

Ach jo, no, vím že ve světě válek stěžovat si že máte špatné světlo je rouhání, ale fakt mě to štve. Ještě pohled dolů na Reine je docela hezký..

Reine při pohledu z Reinebringen
Reine při pohledu z Reinebringenfoto: Ruben Lang

ovšem s těmi pohledy, které by měly vyrážet dech už to tak slavné není.

pohled na okolí Reine z Reinebringen
pohled na okolí Reine z Reinebringenfoto: Ruben Lang

Škoda, tím spíše, že veškerá oblačnost končí ve vzdálenosti asi 10 km od břehu, nad mořem je krásně jasno (což je dobře vidět na fotce z výstupu na Reinebringen). Chtělo by to velmi silný dech a hodně foukat..

Po sestupu z Reinebringen se seznamuju s Martinem Heckem, příjemným to mladíkem z Německa, který tu pro Sharp a jejich novou 8k technologii dělá timelapse videa. Je to kluk, kterému je 23 a k zakázce se dostal tak, že za nimi (hlavouny od Sharpu) prostě přišel, ukázal jim svojí práci, řekl co by pro ně mohl udělat – jet do Norska udělat pár časosběrných videí – a oni řekli: ‘tak my tě teda bereme’. Jednoduché.

A takhle to dopadlo, užijte si jeho dílo

I den poté není žádné fotografické světlo a proto jen tak z plezíru dělám výlet do vesnice jménem Å (i Lofoten), kde silnice E10 úplně končí a svojí misi na Lofotech pro tento rok ukončuju a vyrazím směrem na jih Norska. Vracím se tedy přes celé Lofoty, kdy při ceste kolem pláže v Rambergu se na mě přece jen alespoň trochu usměje trochu toho světelného štěstí

pláž Ramberg, Lofoty, Norsko
pláž Ramberg, Lofoty, Norskofoto: Ruben Lang

do trajektového městečka Lødingen, tam nasedám za 208 NOK na trajekt,

 

Trajekt mezi Lødingen a Bognes
Trajekt mezi Lødingen a Bognesfoto: Ruben Lang

který mě převeze na Noskou pevninu. Pak mě čeká už jen 1 500 kilometrů za dalším norksým dobrodružstvím.

Podzimní Lofoty – cesta na sever

Miniseriál o cestě krásnou přírodou, přípravě fotoworkshopu, dobrovolnictví na norské farmě a samozřejmě části mého života.
Podzimní Lofoty – cesta na sever
Podzimní Lofoty – krásy souostroví
Podzimní Lofoty – WWOOF dobrovolnictví a cesta domů

A abyste věděli na co se těšit, tady je krátké ‘motivační’ video.

1) CESTA NA SEVER:

Léto (na severní polokouli) se pomalu loučí a člověku nedá než přemýšlet nad dalším rokem. Což takhle zorganizovat nějaký fotoworkshop? Prostudoval jsem několik zajímavých lokací a volba padla na Lofoty. Zaprvé to vypadá, že tam je pro krajináře ráj na zemi a za druhé, cena workshopů tam se pohybuje kolem 5 000 eur/týden a tak mi nedá nezapřemýšlet, zda by bylo možné zorganizovat tam workshop za desetinu ceny.

    První úrovní workshopu je studium terénu a tak jsem opět nastartoval svého železného oře Toyotu Corrolu (zvanou též Plechovka) r.v. 1994 a vydali jsme se podobně jako loni za polární kruh.

    No a první ‘prázdninové dobrodružství’ na mě čekalo ještě než jsem vyjel z Prahy! Zajel jsem na benzínku a chtěl načerpat benzín. A ještě než jsem stačil dojít ke stojanu, už se ke mně blížil lehce podezřele vypadající chlap a najednou koukám, že je s ním ještě další. Sakra, fotovýbava za pár set tisíc, dva notebooky a spousta dalšího, přece se expedice Lofoty neskončí dřív než začala??

    Věci se mají samozřejmě mnohem prozaičtější, tedy jak pro koho. Jsou to Turci, proto lehce podezřelé vzezření a samozřejmě neuměj česky ani slovo, proto takový ten lehce nedůvěřivý první dojem. Jenže s Yumnu, jak se jmenuje bych se vůbec nepotkal, kdyby do svého dieslového auta načerpal diesel a ne benzín. A proto potřeboval pomoct, auto mu totiž vypovědělo službu hned po pár metrech. Po nějakém organizačním volání na policii a 1188 jsme objednali pomoc od ABA 1240. Do toho k nám přišel nějakej mladej týpek co vypadal že slušně sviští na pervitinu a že prý jestli nechceme koupit nějaké dámské spodní prádlo (že toho má doma stodolu). No nechtěli jsme, a pak ještě potřeboval roztlačit. Takže jsem sednul do auta a on se zapřáhl

    DSC_3294

    .. ale nechytlo mu to. Smůla, abych ho odvlekl někam do Roudnice mě nepřesvědčil.

    S Yumnum jsem se rozloučil a popřál jim krátké čekání (což se bohužel ukázalo jak příliš naivní očekávání) a vydal jsem se směr na sever. Moment, ještě foto na památku..

    DSC_3304

    Super, tak to byla dobrá párty!

    Krom trochu zasekaného Berlína cesta (i díky neomezené rychlosti na německých dálnicích) plyne cesta podle plánu, nalodím se na trajekt

    Trajekt stena Line na trase Rostock - Trelleborg
    Trajekt stena Line na trase Rostock – Trelleborgfoto: Ruben Lang

    A užívám si 6 hodin neuvěřitelné trajektové nudy. I když alespoň jednou se za břicho popadám, to když narazím na tento kvíz:

    Kvíz zvědavý George
    Kvíz zvědavý Georgefoto: Ruben Lang

    Jako dobrý, jen to nevystačí na dlouho.

    No stejně jako podobně nudný let přes Atlantik i tato nuda má svůj konec, vysedám v Trelleborgu dávám do navigace Tromsø a ..moment..

    trasa Trelleborg Tromsø
    trasa Trelleborg Tromsøfoto: Ruben Lang

    super, jenom 2155 km, tak to je hned, jak praví navigace, ‘pouze’ 25 hodin cesty. Dávám krátký odpočinek na parkovišti, kde potkávám hodně opuštěné polské auto a v duchu se směju.

    opuštěné auto na polských značkách
    opuštěné auto na polských značkáchfoto: Ruben Lang

    Po krátké přestávce pokračuju dál. Do Stockholmu dnes ještě nedojedu, ale pár set kilometrů z cesty chci ukrojit. Někde na půlcesty trávím noc na nějakém parkovišti. Ráno lehká snídaně, klíčky do zapalování, otáčím klíčkem a … nic se neděje. Zkouším znovu, zase nic. WTF?! Kontroluju, zda mám deaktivovaný immobilizér a mám. Nic by tedy nastartování nemělo bránit. Jenže se tak neděje.

    Albert Einstein by už své pokusy ukončil, ne tak já a říkám si, že to zkusím nastartovat ještě jednou. A světe div se, Plechovka startuje jako nová a už si to spolu předeme směr Stockholm.

    Cílem jsou Lofoty a ostatní musí stranou, Stockholm tak poznávám jen z dálnice. Za Stockholmem vjíždím do té opravdové Skandinávie. Jedna velká a velmi řídce obydlená rozlehlost. Dobře to ilustruje místní dopravní značení, za Stockholmem je značen Sundsvall a po něm až Haparanda. V ‘československém’ měřítku je to asi jako by za Prahou byla směrovka na Martin za Martinem na Ivano-Frankivsk (to už je kdesi za Lvovem na Ukrajině).

    Cesta plyne, a zanedlouho míjím odbočku k továrně Saab. A jak jsem při americké výpravě v Mojavské poušti myslel, že na Drakena na silnici těžko narazíte, tak tady byl

    Saab 35 - Draken a Saab 37 Viggen
    Saab 35 – Draken a Saab 37 Viggenfoto: Ruben Lang

    Je to fešné letadlo a cesta a dny plynou. A velmi oceňuju štědrou Švédskou přírodu, kde maliny rostou jako plevel

    lesní maliny pro radost
    lesní maliny pro radostfoto: Ruben Lang

    Po dvou dnech přijíždím do míst, kde jsem se loni otočil, ale i přesto že letošním cílem jsou Lofoty, do Tromsø chci letos dojet, pro takové to zadostiučinění. A poznat jaké to tam je.

    Lehce se musím porvat s tím, že v těchto odlehlých končinách mají i hlavní silnice 30 km v alternativním provedení

    Švédská cesta v rekonstrukci
    Švédská cesta v rekonstrukcifoto: Ruben Lang

    V Muoniu přejíždím Finskou hranici a užívám si země tisíce jezer. A té silnice velmi připomínajíci ty americké, totálně rovné, jen kopírující terén.

    Silnice jako podle pravítka
    Silnice jako podle pravítkafoto: Ruben Lang

    Jen s tím rozdílem, že tady rostou kolem silnice stromy.

    Pár set kilometrů uteče a jsem v Kilpisjarvi, v místě kde se střetává Norsko, Švédsko a Finsko. Jelikož se traduje, že v Norsku maj strašně drahej benzín, chci tady vzít plnou abych ušetřil pár euro. Místní benzínka ale nějak nefunguje, neběží agregátor. Tak mám chvíli čas a obdivuju zdejší architekturu

    Sauna nebo sud
    Sauna nebo sudfoto: Ruben Lang

    Asi to je sauna, ale baví mě to. Elektroagregátor naskakuje, beru plnou za bratru 1,54 eur/litr a jedu směr Norsko. A najednou, vypadá to, že i ve Finsku maj krásnou krajinu, terén se začíná vlnit. možná alespoň kousek tady na severu maj Finové zajímavou krajinu. Ale po chvíli přijíždím ke značce upozorňující na hraniční přechod

    Finsko - norská hranice
    Finsko – norská hranicefoto: Ruben Lang

    a všechno to zajímavé se již odehrává v Norsku. No je to tak, ale ta chvíle naděje, kdy jsem Finům tak držel palce, to bylo hezký.

    No a ksakru, hned na první norský benzínce maj cenu naturalu 13,20 NOK, což je míň než ve Finsku – jsem podveden systémem! No stávaj se horší věci. Krajina je krásná a užívám si to tu. Tromsø už je jen asi 150 km daleko, navíc v tak nádherné přírodě se jede samo.

    Prvním mým cílem v Tromsø je letiště. Zkontrolovat maily a užít si toho prostředí.

    Letiště v Tromsø
    Letiště v Tromsøfoto: Ruben Lang

    no jako v severonorské metropoli, jak se Tromsø hrdě nazývá jsem čekal něco většího, ale dobrý. Avšak prožil jsem zde jednu životní premiéru, poprvé jsem jel po kruhovém objezdu v tunelu. A dokonce hned po několika. Pak jsem jel navštívit známá to místa města

    Kystens hus na nábřeží v Tromsø
    Kystens hus na nábřeží v Tromsøfoto: Ruben Lang

    nábřeží

    knihovna v Tromsø
    knihovna v Tromsøfoto: Ruben Lang

    knihovnu

    malebné zákoutí v Tromsø
    malebné zákoutí v Tromsøfoto: Ruben Lang

    a nevynechal jsem ani zákoutí, které v průvodcích nenajdete ale které také mají své charisma

    No a pak jsem vyrazil k nejznámější dominantě Tromsø, slavnému to Tromsdalen kirke, kostelu zvanému též Arktická katedrála.

    Tromsdalen kirke Tromsø
    Tromsdalen kirke Tromsøfoto: Ruben Lang

    A pak už rychle za hlavním hřebem zájedu, na Lofoty. Jsem tu na severu a vzdálenosti jsou tu ohromné, na mapě to tak nevypadá, ale do Svolværu, hlavního města Lofot, je to 422 km. Což při průměrné rychlosti 60 km/h dělá vlastně celý den jízdy. Polární den už tu (naštěstí) není, přesto jsou dny dlouhé. A jede se příjemně.

    Však aby ne, v takovéto krajině..

    panorama norských fjordů v oblasti Troms
    panorama norských fjordů v oblasti Tromsfoto: Ruben Lang

    A to jsem ještě netušil, co mě čeká. Nadruhý den se blížím k Tjeldsundbrua – mostu, který spojuje pevninu a Lofoty.

    digforfree.com mini Tjeldsundbrua-DSC_3943
    Tjeldsundbruafoto: Ruben Lang

    Už tady začíná velký příslib Lofot, o kterých si přečtete v dalším článku.

    Vyhlídka na Solenický meandr Vltavy

    Vyhlídka na Solenický meandr - Vltava
    Vyhlídka na Solenický meandr – Vltavafoto: Ruben Lang

    Vyhlídka na Solenický meandr ze skaliska Na Vraném patří bezesporu k nejkrásnějším vyhlídkám na Vltavu. Místo též zvané Solenická podkova se nachází asi 1,5 km od obce Zduchovice (GPS: 49.6279461N, 14.2029661E) a je celoročně přístupné.

    Jak tam: Ideálním místem na zaparkování je obec Zduchovice (70 km od Prahy), odkud se vydáte po zelené směrem k vyhlídce Na Altánku, poté lesní cestou jižním směrem. V lese, kde se cesta zužuje je pak v místě, kde je na stromě značka ‘k Altánku’ nutno odbočit vpravo. Tento poslední úsek cesty je dosti strmý, avšak cesta se vám odvděčí krásným výhledem.

    Solenický meandr Vyhlídka jihovýchodním směrem
    Vyhlídka jihovýchodním směremfoto: Ruben Lang
    Solenický meandr na pozadí s přehradní nádrží Orlík
    Solenický meandr na pozadí s přehradní nádrží Orlíkfoto: Ruben Lang

    Mapy: offline ze zdroje Mapy.cz

    Solenicky meandr turisticka mapa
    Solenicky meandr turisticka mapafoto: Ruben Lang
    Solenicky meandr satelitni mapa
    Solenicky meandr satelitni mapafoto: Ruben Lang

     

     

    Buďte dobrým Airbnb hostem

    V minulém článku jsem psal o alternativním ubytování k hotelům, o možnostech, které nabízí sdílená ekonomika.

    V tom dnešním bych vám chtěl dát návod, jak být dobrým hostem a cestování si o to více užít. Krom toho, jak překonat možná nedorozumění, také pár tipů, jak ušetřit 20%-60% ceny, jak předejít mnoha nepříjemnostem a jak je případně řešit. I přesto, že v názvu článku je zmíněno Airbnb, a tento článek odkazuje na systém Airbnb, to samé samozřejmě platí pro všechny ostatní podobné služby ve stylu Airbnb, kterých je na světě už více než 20.

    Tedy začínáme.

    Změna jazyka:

    Na hlavní stránce dole vlevo si zvolíte jazyk a měnu kterou chcete a rozumíte její hodnotě. To využijete zejména v případě, že jste v cizině a Airbnb systém vás automaticky přesměrovává na stránku a tím i jazyk a měnu dané země.

    Výběr místa pobytu:

    Když hledáme ubytování v cizím městě, mnoho z nás se spokojí s kteroukoli čtvrtí. Mezi těmi však můžou být dramatické rozdíly. Prostě není Bronx jako Mannhatan, stejně tak jako nejsou Nusle jako Malá Strana. Na Airbnb si krom města můžete navolit i čtvrť, stačí když rozkliknete možnost ‘Další filtry‘ nebo v anglické verzi ‘More filters’ a můžete si zaškrtnout pouze čtvrti, kde chcete bydlet.

    Dalším filterm může být pobyt pouze u lidí, kteří získali ocenění ‘Superhost’ – to znamená že mají min. v 80% případů 5 hvězdičkové hodnocení, min 10 hodnocení za poslední rok, jejich index odpovědi je min. 90% a ve sledovaném období nezrušili žádnou potvrzenou rezervaci.

    Většina nabídek na Airbnb a dalších podobných serverech je od lidí, kteří nejsou realitní profesionálové. V případě, že objednáváte ubytování s předstihem, máte dobrou šanci získat skvělou cenu na termíny v topsezóně za běžné ceny. Pokud tedy hledáte ubytování na Silvestra, nebo třeba v období Karnevalu v Benátkách, určitě nevynechejte Airbnb a podobné servery.

    Výběr nabídky:

    Téměř každá nabízená nemovitost je aktuální a hodně odráží nejen místo, ale také majitele. Rozhodujte se především podle fotografií, popisu, hodnocení ostatních (jak ‘hvězdičkového’ tak textového).

    Cenové rozpětí:

    Většina z nás má pevně daný rozpočet a tak se vám může hodit možnost, navolit si na posuvníku cenu ubytování od-do. Tato cena je vždy na jednu noc a je to základní sazba na noc včetně všech poplatků, ovšem bez poplatku pro Airbnb, který dělá dalších asi 10%.

    Registrace:

    Pokud jste na Airbnb či jiném portálu našli co hledáte, je třeba se zaregistrovat (v případě že ještě nejste zaregistrováni a přihlásíte se přes tento odkaz, získáme oba 500 Kč na cestování). Váš popis je vaší vizitkou ale především si dejte trochu práce s výběrem vaší profilové fotky. Když se budete usmívat, dveře k bytům se vám budou otevírat snáze.

    Okamžitá rezervace vs. žádost o rezervaci:

    Mnoho hostitelů umožňuje tzv. okamžitou rezervaci. To znamená, že pokud mají volný termín v době, kdy chcete přijet, můžete si ubytování ihned zarezervovat a zaplatit bez toho, abyste se museli hostitele na cokoli ptát. Někteří hostitelé ale mají různé filtry pro možnost okamžité rezervace (např. host musí mít pozitivní hodnocení od jiného hostitela + ověřený doklad totožnosti). Proto pokud např. tyto podmínky nesplňujete, nemůžete si místo objednat ihned, ale musíte nejprve hostitele kontaktovat. Stejně tak, jako když hostitel možnost okamžité rezervace vůbec nemá. To znamená, že musíte hostiteli napsat termín kdy chcete přijet a něco o sobě. Není se čemu divit, hostitelé vám svěřují svůj byt, proto chtějí vědět, kdo jste.

    Co napsat o sobě:

    Při kontaktování hostitele představte sebe a případně další spolucestovatele. Napište kdo jste, co děláte a jaké máte v místě plány. Také se můžete v krátkosti zmínit o účelu celé vaší cesty.

    Co se hostitele zeptat:

    Můžete to být ale i vy, kdo se chce hostitele na něco zeptat. Mohlo by vás zajímat internetové připojení (a pokud potřebujete s internetem pracovat tak také jeho rychlost!), jak daleko je to na zastávku hromadné městské dopravy, jak se můžete do bytu dostat v noci, jak dlouho trvá dostat se z bytu k místu kam potřebujete (např. tam jedete na konferenci) a vše další co vás zajímá. Také se můžete zeptat na věci týkající se bytu, pokud vám to není jasné z popisu či fotek. Počet místností, přístup k jednotlivým částem bytu v případě sdíleného ubytování atd.

    Dvě stejné nabídky nemusí být stejné:

    Toto platí především pro případy, kdy cestujete ve více lidech, nebo potřebujete více místností, prostoru. Pokud např. cestujete v 6 lidech, je rozdíl mít k dispozici v jednom bytě 3 ložnice a nebo v jiném bytě 1 ložnici s velkou postelí, dvěma přistýlkama a jedním rozkládacím gaučem v obývacím pokoji.

    Dbejte také zvýšené pozornosti stornopodmínkám jednotlivých hostitelů. Flexibilní (Flexible) znamená, že vám v případě storna dříve než 24 hodin před příjezdem vám bude navrácena celá částka za pobyt. Pokud má hostitel nastaveny podmínky mírné (moderate), dostanete celou částku pouze při stornu 5 dní před příjezdem. V případě nastavení podmínky přísné (strict), dostanete pouze 50% náhrady při stornu minimálně 5 dní před příjezdem. V žádném případě se vám ale nevrátí servisní poplatek Airbnb.

    Kontaktujte více hostitelů:

    Pokud nemáte vybrané ubytování snů v nějakém opravdu charakteristickém stylu, vždy je dobré kontaktovat více hostitelů. Už jen proto, že pokud budete kontaktovat např. 6 hostitelů, 2 vám pravděpodobně odepíší, že mají obsazeno. Ne každý totiž aktualizuje svůj kalendář, mnoho hostů využívá vícero portálů a proto můžou mít obsazeno, protože byt pronajali jinde, ale v kalendáři na portálu, kde hledáte to nezměnili.

    Tím, že budete kontaktovat více hostitelů dostanete vícero nabídek, můžete buď ihned rezervovat tu, která se vám líbí nejvíce, můžete ale také požádat o lepší cenu. Dejte hostitelům vědět o tom, že máte více nabídek ale pokud vám sleví, rádi přijedete k nim. Ze čtyř hostitelů vám určitě alespoň jeden slevu dá.

    Po rezervaci:

    Po zarezervování a zaplacení určitě dejte hostiteli v předstihu vědět, kdy přijedete. Ubytování v soukromí není hotel s recepcí, někdo na vás musí čekat, uvést vás a dát vám klíče.

    Po rezervaci najdete v sekci ‘Tvé rezervace’ na liště kolonku ‘Tvé cesty’, kde máte přehled všech vašich rezervací. Každá má svou kartu, ve které najdete všechny důležité informace, které hostitel vyplnil proto, aby vám usnadnil cestu a pobyt. Než tedy kontaktujete hostitele abyste se zeptali, jak se k němu dostanete z letiště, přečtěte si informace které vám tam napsal, určitě to tam již bude.

    Změny v rezervaci:

    Může dojít k situaci, že budete potřebovat udělat změny v rezervaci, i např. z tak lapidárního důvodu, že jste udělali rezervaci na 27.-29. června namísto července. Případně potřebujete rezervaci prodloužit, zkrátit či posunout. K tomu slouží složka ‘změnit nebo zrušit rezervaci’, kde si navolíte v menu co potřebujete.

    V případě zrušení se výše odškodného řídí podmínkami, které volí hostitel (viz sekce ‘Dvě stejné nabídky nemusí být stejné’) a vy jste je objednávkou odsouhlasili.

    Po příjezdu:

    1) Pokud máte pronajatý celý byt, po příjezdu vás hostitel uvítá, představí vám prostor, seznámí s městem a bezprostředním okolí, předá klíče a tím to v podstatě končí. Buďte si jistí, že znáte ovládání všech zařízení, které budete chtít ovládat.

    2) V případě, že budete bydlet spolu s hostitelem, je dobré si krom výše uvedeného vyjasnit několik věcí. Především to, k jakým částem bytu a jakým způsobem budete mít přístup a také, jak moc velkou interakci s hostitelem budete chtít. Jsou hostitelé, kteří milují poznávat každého cestovatele a může to být až otravné a na druhou stranu se můžete setkat s takovými, kteří moc sdílní nejsou a pronajímají svůj prostor třeba jen proto, že potřebují extra příjem.

    Hodně o sobě ale zjistíte již během vzájemné komunikace.

    Možné problémy a jejich řešení:

    www.airbnb.com/resolutions

    1) Největší problém na který byste mohli narazit, ale o kterém jsem ještě nikdy ani neslyšel ani nečetl je, že přijedete před zavřené dveře a nemůžete se hostiteli dovolat. V takovém případě kontaktujte co nejdříve Airbnb. Airbnb odesílá hostitelům platbu až 24 hodin po předpokládaném check-inu a tak by platbu pozastavili a vám by zajistili náhradní ubytování (alespoň to tvrdí, ale jak jsem již psal, o takovéto situaci jsem nikdy ani neslyšel).

    2) Můžete se však setkat s celou řadou menších problémů, které pro vás můžou znamenat nepříjemnosti. To mohou být např. chybějící či málo funkční věci (např. pomalý internet namísto přislíbeného rychlého), které měla nabídka dle popisu obsahovat. Dále to mohou být vady, ať už přímo u hostitele nebo v jeho bezprostředním okolí, které pobyt značně znepříjemňují a nebylo na ně v popisu upozorněno, např. hlučná stavba v okolí, diskotéka dlouho do noci apod. Pokud máte zato, že byste měli nárok na slevu, případně je bydlení zcela nemožné, využijte právě řešení sporů.

    Z vlastní zkušenosti vím, že problémů je minimálně, naopak hostitelé se snaží vám pobyt všemožně zpříjemnit.

    Na rozdíl od hotelů bych tu rád ještě zmínil zmínil dvě věci, které hrají v lehký neprospěch soukromého ubytování.

    První je případ, kdy byste si rádi prodloužili pobyt, ale není to možné, protože byt či dům je již hned po vás pronajatý někomu jinému. Zatímco v hotelu obvykle můžete díky kapacitě pokojů většinou zůstat na svém pokoji, v případě ubytování v soukromí musíte hledat kam hlavu složit úplně jinde. A shánět něco narychlo přes Airbnb či podobné servery není ideální.

    Zadruhé se jedná o případ, že se u vás objeví nějaký technický problém. Nefungující elektřina, topení, sprcha atd., než se věci napraví, musíte to prostě přetrpět. Jistě, obvykle od hostitele dostanete nějaké odškodné např. ve formě dobré láhve vína, ovšem radikálnější řešení ve formě rušení rezervace a hledání si náhradního bydlení je pak spíš vaší komplikací.

    Odjezd:

    Je dobré se s hostitelem dostatečně dopředu domluvit na průběhu vašeho odjezdu (předání klíčů apod). Je dobré také vědět jak postupovat v případě, že odjíždíte sami bez interakce s hostitelem (např. odjíždíte ve 4 ráno).

    Pak už nezbývá než se rozloučit a užít si cestu dál.

    Hodnocení:

    Hodnocení je důležitou součástí všech projektů na principu sdílené ekonomiky, protože díky nim si lidé budují reputaci. A tu chceme mít všichni co nejlepší. V hodnocení popište pravdivě svojí zkušenost, co se vám líbilo nejvíce a co např. můžou využít ostatní cestovatelé a není v popisu (např. proto, že to hostitel nepovažoval za důležité), jak na vás působil hostitel, zdali byste přijeli znovu a či byste nabídku doporučili kamarádům.

    Přeji vám spoustu nezapomenutelných cestovatelských žážitků v místech, kam byste se bez sdílené ekonomiky neměli možnost podívat.

    A pokud jestě nejste registrováni a chtěli byste získat 750 Kč cestovatelský kredit, můžete se tu registrovat na Airbnb.

    Pokud byste naopak rádi začali nabízet nějaký váš prostor cestovatelům a vydělat si tím peníze, pak byste neměli minout e-book Nakopněte svůj Airbnb byznys!

    Pokud chcete nabídnout váš prostor ostatním cestovatelům a získat 50 euro kredit na vaše cestování, zaregistrujte svoji nabídku prostřednictvím tohoto odkazu.

     

    Další články k tématu krátkodobých ponájmů:

    Jak pronajímat přes Airbnb snadno a rychle v 10 krocích

    Buďte dobrým Airbnb hostem

    Jak na získání všech provizí, které Airbnb nabízí?!

    Hostitelé na AirBnB a dalších serverech krátkodobého ubytování. Pozor na podvodné stránky o krátkodobém ubytování!

    e-book: Nakopněte svůj Airbnb byznys!

    Nudí vás hotely? Užijte si klid a pohodlí apartmánu!

    airbnb ubytovani v soukromi
    airbnb ubytovani v soukromifoto: Ruben Lang

    Už nějakou dobu nejsou hotely vaši jedinnou možností jak se na cestách ubytovat.

    V posledních letech se objevilo několik služeb, díky kterým si při vašich cestách můžete pronajmout pokoj, byt, dům, nebo rovnou celý ostrov. Ubytování v soukromí většinou nabízí sami majitelé nemovitostí a vy tak máte při cestách možnost okusit, jaké je to být skutečným obyvatelem města. Užijete si místo tak, jak si ho užívají místní. Je také dobrou a často jedinnou volbou ubytování v místech, kde se právě koná konference, veletrh apod.

    Hostitelé jsou ve valné většině normální lidé a často se stane, že jejich ceny nekopírují komerční ubytování a vy tedy můžete v top sezónách bydlet za standardní ceny!

    Od hostitelů se můžete dozvědět zajímavosti o okolí a vyhnout se (samozřejmě jen pokud chcete) tradičním turistickým lokalitám a naopak se můžete zeptat na místa, kam chodí místní a turisté by tam nevkročili.

    Na rozdíl od hotelů na vás v ledničce nebudou čekat předražené nápoje, naopak při ubytování vám možná hostitel nabídne dobrý čaj a něco k snědku. Celý proces ubytování také vůbec není tak chladný jako na recepci hotelu, kde jen dostanete klíče a možná k tomu reklamní mapu se zakroužkovanými pěti hlavními lákadly.

    Od hostitelů se také můžete dozvědět zajímavosti o okolí a užít si pobyt jako pravý místní obyvatel, jsou vstřícní a co nevědí, to zjistí. Ale vězte, že na 99% dotazů které budete mít už odpovídali.

    Další z výhod je soukromí a to především v případě větší skupiny, kdy si můžete za cenu pokojů v hotelu pronajmout např. celý dům i s bazénem.

    Pokud navíc rádi poporujete místní ekonomiku, jistě se vám bude lépe spát s pocitem, že vaše peníze jdou přímo místním lidem a ne do centrály hotelového řetězce.

    Vybírat si své ubytování můžete hned na několika stránkách. Jedná se vlastně o katalogy nemovitostí a vy si vybíráte to, co vám vyhovuje nejlépe. K prvotní orientaci slouží mapa, obrázky nemovitosti, dále popis nemovitosti, hodnocení předchozích hostů a profil hostitele.

    Další z výhod je, že fotografie skutečně zobrazují to, co dostanete. Není to tedy případ hotelů, kdy je na prospektu krásný výhled z okna na střechy, ale vy dostanete pokoj ve sníženém přízemí směrem do vnitrobloku.

    Nejpopulárnější takovou službou současnosti je AirBNB (zaregistrujte se přes tento odkaz a získejme oba kredit na ubytování), která nabízí přes 800 000 nemovitostí ve 192 zemích světa.

    Další podobné sužby jsou pak VRBO, House trip, Roomorama, Flipkey, Vacation rentals, Home Away či Wimdu, případně Travelmob pro oblast jihovýchodní Asie či Kozaza pro Koreu.

     

    Pokud se chcete dozvědět  co vše vám v principu koncept sdíleného ubytování nabízí, přečtete si článek Buďte dobrým hostem.

    Kdybyste pak chtěli nabídnout své vlastní prostory k ubytování, se můžete dočíst v mém e-booku ‘Nakopněte svůj Airbnb byznys!‘.

    Pokud kurz nepotřebujete a chtěli byste přes Airbnb svůj prostor nabízet, zaregistrujte se přes tento odkaz a získejte 1250 Kč kredit na cestování.

     

    Další články k tématu krátkodobých ponájmů:

    Jak pronajímat přes Airbnb snadno a rychle v 10 krocích

    Buďte dobrým Airbnb hostem

    Jak na získání všech provizí, které Airbnb nabízí?!

    Hostitelé na AirBnB a dalších serverech krátkodobého ubytování. Pozor na podvodné stránky o krátkodobém ubytování!

    e-book: Nakopněte svůj Airbnb byznys!

     

    Nejlevnější benzínové stanice ve světě dle zemí – online aktualizace

    Každý víme, že ceny benzínu se i v rámci regionů můžou lišit o desítky procent. Ještě výrazněji s pak liší v různých zemích. Ve svém okolí máte jistě svoje místo, kde tankujete, při výletech do zahraničí však takovou zkušenost pravděpodobně nemáte. V příspěvku naleznete seznam lokátorů levného benzínu v jednotlivých zemích, záleží jen na vás, jak moc jej chcete využít. Nemá smysl si zajíždět 20 km a ušetřit 2 eura, avšak především při cestách do různých zemí je dobré vědět, zda vzít plnou nádrž než vjedu do další země, nebo naopak vyčkat až na přejetí hranic.

    Pokud máte před sebou delší přejezd, podívejte se, kde mají po cestě nejlevnější benzín, za ušetřené peníze si můžete dát kávu, někdy i jídlo. Místem s velkým rozdílem v cenách bývá také okolí letišť. Pokud potřebuje např. před vrácením vozu vzít plnou nádrž, můžete ušetřit velmi výrazně.

     

    Bulharsko: Fuelo

    Česká republika: M benzín

    Dánsko: FDM Benzin priser

    Estonsko: Tankla app

    Finsko: Polttoaine

    Francie: Zagaz

    Holandsko: Brandstof zoeker

    Chorvatsko: aplikace Gorivo (Gorivo google play)

    Island: GSM bensin

    Itálie: Autostrade (utilitarní a skvělý), Prezzi Benzina,

    Izrael: Full tank

    Lotyšsko: Kura kainos

    Maďarsko: ?

    Německo: Clever tanken

    Norsko:  online srovnávač neexistuje, Levné benzínky jsou UnoX, st1 + v neděli večer a v pondělí dopoledne je benzín výrazně levnější než v ostatní dny (o 1,5-2 NOK). Pozor, v pondělí odpoledne je naopak nejdražší!

    Polsko: Cena paliw

    Portugalsko: Mais gasolina

    Rakousko: Tank billig

    Rumunsko: Gaz online

    Rusko: Gas buddy ru

    Řecko: Fuel prices,

    Slovensko: Auto sme

    Španělsko: El precio de la gasolina, ABC Gasolineras

    Švédsko: Bensin priser

    Turecko: Pompafiyatlari,

    USA: Gas buddy

    Velká Británie: What price

    Jak se nenechat napálit autopůjčovnou

    Vypůjčit si auto v půjčovně na druhém konci světa by v současnosti mělo být jednoduché. A vlastně i je. Podobně jako mnoho věcí současného světa je to „záležitost” na pár kliků. Ve skutečnost je to však jako s pojištěním. Autopůjčovny se  snaží vše zkomplikovat tak, aby vás vlákaly do pasti, kde se stanete (resp. vaše peněženka) snadnou kořistí.

    V tomto článku vám chci pomoci projít celým koloběhem v autopůjčovnách k vaší plné spokojenosti. Pokud byste měli přečíst jen jednu část článku, měla by to být část o přebírce vozu v autopůjčovně.

    Při půjčení automobilu v zahraničí vždy vezměte v úvahu důvod, proč si auto chcete půjčovat. Především počet osob, věk, plánovaný počet kilometrů, terén kde se budete pohybovat a roční období (v některých zemích mají např. zimní pneu za příplatek).

     

    Výběr auta

    – Pečlivě zvolte typ automobilu a pojištění již při rezervaci, to je nejlepší způsob, jak předejít komplikacím později.

    – ve svých nabídkách na internetu autopůjčovny neuvádí konkrétní typ ani motorizaci. V nabídce je uvedena pouze třída s ilustračním obrázkem, velmi pravděpodobně dostanete jiné auto, než bylo na obrázku ve formuláři. Většina velkých autopůjčoven má několik typů vozů v jedné třídě, takže si můžete při přebírce vybrat. Pokud z nějakého důvodu potřebujete konkrétní typ (motorizaci), je potřeba to vykomunikovat s půjčovnou předem.

    – Vybírejte automobil podle toho, jakou plánujete trasu a to především s ohledem na povrch cest. Cesty s nezpevněným povrchem se pro některé typy aut můžou stát pastí. Nebo si minimálně budete za svůj výběr nadávat (horské, polní či pouštní cesty apod.)

    – Důležitá je také délka výletu. Zatímco pro krátké zastavení po městě a okolí vám postačí téměř cokoli, pokud plánujete projet Ameriku, je lepší si připlatit za vyšší kategorii.

    – Zvažte osazenstvo a důvod výletu. Jedete na rodinný výlet, nebo na road trip s kamarádama? Plánujete v autě spát?

    – Počet řidičů je třeba uvést již v objednacím formuláři. Za případné další řidiče se obvykle připlácí (některé autopůjčovny však neuplatňují přirážku za více řidičů v případě, že je druhý řidič manžel/ka prvního řidiče).

    – Věk řidiče pro autopůjčovny důležitý fakt. V případě, že vám je méně než 25 let, zjistěte si pojistné podmínky ve vícero půjčovnách, rozdíly v pojištění mohou být několikanásobné. Pokud je vám pod 21, je možné, že si v některých zemích auto nepůjčíte vůbec.

    – Podnebí v destinaci – co např. cabrio?

    – Velmi pečlivě vybírejte pojištění auta již ve fázi rezervace! Ujasněte si, jaké pojištění chcete, zjistěte si, jaké pojištění již máte (např. v rámci životního pojištění nebo pojištění na platebních kartách) a neplaťte zbytečně stejné pojištění víckrát.

    – V případě, že potřebujete výpůjčku pouze v jednom směru (například proto, že odlétáte zpět z jiného místa), pečlivě si zjistěte podmínky a sazby. V každém případě si zjistěte možnosti ve vícero půjčovnách.

     

    Rezervace auta na internetu

    – Zadejte svůj požadavek ve vícero vyhledávačích.

    – I pokud jste již na letišti, nemáte objednané auto a potřebujete ho, snažte se objednat auto přes srovnávače. Vždy se dostanete se na lepší sazby než přímo na přepážce autopůjčovny.

    – V případě, že přístup na internet nemáte, pokud je na letišti více společností, obejděte je všechny a zjistěte si jejich nabídky. Za pár minut ušetříte i několik tisíc korun.

    – Podezřele nízká cena některé autopůjčovny je někdy pouze trik jak vás nalákat. Až budete přebírat auto, dozvíte se, že je ale potřeba dokoupit povinné pojištění (které již v jiných nabídkách bylo zahrnuto) a bez něj vám automobil nepůjčí. Pojištění nezřídka stojí stejně jako samotné půjčovné a cena rázem bude vyšší, než kdybyste si vybrali původně dražší auto.

    – Po objednávce si vytiskněte rezervační smlouvu včetné rezervačního kódu a ceny.

    – Dejte pozor na účtování pohonných hmot. V některých případech mohou půjčovny zaúčtovat pohonné hmoty systémem ‘Plná – prázdná’, tedy že při přebírce dostanete vůz s plnou nádrží a při vrácení automaticky platíte paušálně plnou nádrž (cca. 60 Eur/USD).  Navíc např. v ostrovních destinacích nemáte v podstatě šanci plnou nádrž projezdit (často ani půlku).

    – Většinou můžete vaší rezervaci zdarma zrušit/změnit do 24 hodin před výpůjčkou. Toho můžete využít nejen v případě, že potřebujete výpůjčku zrušit, ale také tehdy, pokud najdete lepší cenu půjčení.

    – Výpůjčky přímo na letišti jsou obvykle zatížené ‘letištním poplatkem’. Vypůjčit si auto mimo letiště může znamenat úsporu (v případě snadné a levné cesty z letiště pomocí hromadné dopravy).

    – Některé půjčovny mají nižší půjčovné vyvážené nutností koupit nádrž benzínu (tzv. full-empty policy – půjčíte si s plnou nádrží a vracíte s prázdnou). Nejen že benzín je obvykle výrazně dražší než u pumpy, v případě že vrátíte vozidlo s polovinou nádrže, nikdo vám peníze za neprojetý benzín nevrátí. A projet za víkedn celou nádrž např. na Mallorce či na Tenerife rozumně prostě nejde.

     

    Jak postupovat při přebírce vozu v půjčovně

    Pokud se vydáváte na cestu a plánujete si půjčit auto, které jste si již třeba objednali na internetu, na první nekalé jednání na vaší cestě narazíte nejspíš hned při jeho vyzvednutí. Autopůjčovny se totiž snaží zvýšit své zisky všemi možnými  prostředky a jejich pracovníci jsou proto dobře vyškoleni nabídnout a prodat vám produkty navíc. K tomu jim navíc hraje do karet vaše únava po cestě, tím roste vaše náchylnost, že odkývnete cokoli, jen abyste už odjeli do hotelu. Důležité je vědět, že vše co je vám nabízeno MůŽETE odmítnout!

    Cílem lidí za přepážkou jsou vaše peníze a z toho plynoucí provize. Jejich strategie je obvykle velmi agresivní a snaží se ve vás vyvolat strach. Uslyšíte tragické příběhy, jak někdo platil milióny za škodu a statisíce za odtah. A budou vám nabízet pojištění, které právě toto kryje. Jenže vy ho už např. na kartě, rozšířeném balíčku pojištění, které jste si sjednali při objedávce, nebo je pravděpodobnost, že se taková nehoda stane minimální a pojistné relativně vysoké. Jsou autopůjčovny, které mají naprosto opačný přístup a jejich zaměstnanci se naopak snaží působit velmi přátelsky. No a nepořídili byste si pojištení navíc, když vám ho doporučí kamarád?

    Nejlépe se nekalým praktikám půjčoven vyhnete tak, že si auto se vším co budete potřebovat dobře vyberete již v klidu domova při rezervaci a v půjčovně už budete trvat na tom, že chcete pouze to, co máte zarezervované.

    Zde je tedy přehled, o co se autopůjčovny snaží a jak (a proč) se tomu bránit.

    – Pojištění které nechcete a někdy ani nepotřebujete. Mějte přehled o tom, na co již jste pojištěni (jaké pojištění už máte sjednané v rámci rezervace a jaké máte např. na kartě) a sami zvažte jiná rizika. Pojišťovnám zde bohužel nahrává značná nesrozumitelnost pojištění. V půjčovnách se navíc neštítí vás pojistit na něco, na co již pojištěni jste.

    – Navigaci půjčovny nabízejí za přemrštěné ceny, zvažte zda jí potřebujete. Ideálně mějte svou, buď přímo do auta, nebo tu v chytrém telefonu.

    – upgrade do vyšší třídy. Další věcí kterou vám jistě nabídnou je auto z vyšší kategorie. Dozvíte se mnoho důvodů, proč byste auto z vyšší kategorie měli chtít. Je větší, pohodlnější a má (často až zázračně) nižší spotřebu. Důvodem ale může být také to, že všechna auta v kategorii které máte zarezervované jsou již vypůjčená. V takovém případě vám musí nabídnout auto vyšší kategorie bez příplatku. Ale proč by vám ho měli půjčovat bez příplatku, když za to ještě můžete zaplatit?!

    (na tuto situaci existuje jeden tip. Pokud jedete na nějaké populární místo, máte zarezervované vozidlo nejvíce z půjčovaných kategorií (malé vozy nebo nižší střední třída) a přiletíte až navečer, je pravděpodobné, že všechna auta v kategorii už budou vypůjčená a dostanete tedy automaticky auto z vyšší kategorie.)

    – Při přejímce vozu pečlivě zkontrolujte stav automobilu a všechny vady, které by se vám mohli v půjčovně snažit nechat zaplatit. Buď proto, že si při převzetí automobilu zaměstnanci nevšimli, že je něco poničeno a nebo, že to např. sami udělali při popojíždění v garážích. V žádném případě nebude na škodu, když uděláte při převzetí vůz z každé strany vyfotografujete.

    – Při rezervaci se uvádí čas, kdy si plánujete auto vyzvednout. Pokud např. z důvodu zdržení při přestupu víte, že přijedete do autopůjčovny později, kontaktujte je a požádejte o změnu času vyzvednutí vozu. V opačném případě vám můžou rezervaci zrušit.

     

    Jak vybrat vůz v autopůjčovně?

    – Ve velkých autopůjčovnách mají obvykle velké množství vozů v každé kategorii. Nejlépe uděláte, když si prostě sedněte do několika typů a odjeďte s tím, kde se vám sedí nejlépe.

    – Pokud budete cestovat v teple, koženým sedačkám se v každém případě vyhněte.

     

    Co neopomenout při vrácení vozu.

    – Auto vaťte nejpozději v čas, který máte uveden ve smlouvě. I umrněných 5 minut navíc vás v některých případech může stát jeden den výpůjčky. A když odlétáte, nemáte čas se dohadovat, autopůjčovna si může jednoduše peníze strhnout z depozitu.

    – Nechte si dostatečnou časovou rezervu pro předání auta. Nemusí se to vyřídit za 5 minut a chcete přece stihnout letadlo.

    – Velmi pečlivě zkontrolujte všechny schránky v autě, kufr a prostor pod sedadly. Čím déle jste měli auto půjčené, tím pečlivěji jej prohlédněte. Zapomenutý mobil by mohl brzy být 10 000 km daleko.

    – Mějte připravené všechny klíče, které jste měli půjčené. Hledat ty náhradní v kapse některých kalhot v jednom z kurfů může neočekávaně zdržet.

    – Nechte si potvrdit vrácení. Písemně.

     

    Jak si užít půjčené auto.

    – pokud si půjčujete auto, jste velmi pravděpodobně v cizině. Myslete na to, že zde můžou platit odlišná pravidla provozu, než jste zvyklí (předjíždějí zprava i na dálnicích, odbočování vpravo i na červenou, jízda vlevo atd.). V některých zemích naopak neplatí téměř žádná pravidla. V každém případě dbejte zvýšené opatrnosti, především v prvních dnech pobytu.

    – Dejte si pozor na všechna mýta, poplatky a případně pokuty, které se vás týkají. Pokud je nezaplatíte hned, k částce kterou byste zaplatili může přibýt pokuta za nezaplacení a navíc ještě poplatek půjčovny za zpravování. Nezaplacené mýto v ceně 4 USD vás snadno vyjde na 39 USD – 4 USD mýto, 20 USD pokuta a 15 USD poplatek půjčovně.

    25 tipů pro cestování po USA

    Pokud plánujete cestu do USA, zde přináším seznam poznatků, které jsme nabyli během příprav i samotné 5 týdenní cesty po národních parcích USA a vám se jistě při plánování vaší cesty můžou hodit.

    1. Víza, ESTA a imigrační úředník.

    – Pro turistické a obchodní cesty do USA které nepřesáhnou 90 dní nejsou potřeba víza, pouze ESTA formulář (je zpoplatněn a stojí 14 dolarů/osoba). Ten si můžete zajistit zde. Pokud nevládnete angličtinou, v pravém horním rohu si zvolte jako jazyk češtinu. Nám přišla schválená žádost v průběhu pár hodin.

    – Pokud v žádosti ESTA uděláte chybu, neopravujte to, ale vyplňte novou žádost.

    – Schválená žádost ESTA není vízum a o vstupu do USA rozhoduje imigrační úředník.

     

    2. Půjčení a provoz auta v USA

    – Cesta do USA je dlouhá a pokud si hned na letišti půjčujete auto, budete unaveni. Toho se snaží využít autopůjčovny a snaží se z vám nabídnout služby které nepotřebujete. Zde najdete přehled jejich fíglů a jak na ně reagovat.

    – Ceny benzínu snad na všech pumpách v USA najdete na webu Gasbuddy. Nemá smysl řešit každý cent, zajet si 10 mil a ušetřit půl dolaru ale ztratit hodinu času (čas raději věnujte životu). Nicméně např v blízkosti letišť se můžou u jednotlivých pump lišit až o dolar na galon (a pokud před vrácením potřebujete dotankovat plnou, může se to zbytečně prodražit). Také jednotlivé státy mají různé ceny. Takže pokud jedete z Oregonu do Californie, určitě vezměte plnou v Oregonu. Pokud plánujete několikaset mílový přejezd, podívejte se do pěti měst po cestě, vyberte nejlevnější pumpu a tam natankujte.

    – Policie v USA má vždycky pravdu, nezkoušejte to. Při jízdě v autě mějte po ruce doklady a při kontrole mějte ruce na volantu. Pokud chcete udělat nějaký pohyb, který by pro policistu mohl být nebezpečný (např. máte doklady v náprsní kapse) policistovi to oznamte a vyčkejte na jeho souhlas. Pokud to neuděláte, může si např. myslet, že máte pod bundou zbraň. Blbý, ale je to tak.

    – V Americe jsou některá pravidla silničního provozu odlišně, než jsme zvyklí z ČR (Evropy). 1) Předjíždět (i na dálnici) se může jak zprava, tak zleva. 2) Pokud na křižovatce odbočujete vpravo, můžete i na červenou v případě, že neomezíte provoz zleva. 3) Pokud to není zakázáno, je možno se na křižovatce otáčet. 4) V Amerických městech je mnoho křižovatek tzv. “4-way stop”. To znamená, že každé auto při příjezdu na křižovatku musí zastavit a první jede ten kdo první přijel. 5) Na dálnicích může být oddělený pruh, jehož význam je popsán dodatkovou tabulkou. Často (především v aglomeracích měst) se jedná o vyhrazený pruh pro auta, ve kterých jede 2 či více osob.

    – Malá hustota pump je také v méně obydlených oblastech

    – I přesto, že ho na 99% nebudete potřebovat, v případě, že budete v USA řídit vůz, vezměte si s sebou mezinárodní řidičský průkaz.

     

    3. Ubytování

    – Pokud nejste miliardáři, při cestování určitě budete často využívat motelů. V nich se neplatí za počet osob, ale za pokoj. Pokud si objednáte pokoje se dvěma Queen size bed, je úplně jedno, jestli tam bude spát člověk jeden nebo čtyři. Některé motely mají na pokoji i tři velké postele, takže se tam v pohodě vyspíte v šesti.

    – Ceny ubytování v Las Vegas jsou od neděle do čtvrtka až směšně nízké. Nejlevněji tam pořídíte motel za 20 dolarů, 4 hvězdičkový hotel za 40 dolarů a nebo např. ubytování v hotelu Stratosphere s volným vstupem pro všechny ubytované na vyhlídkovou věž a do hotelového bazénu vás vyjde na 80 USD. Samozřejmě jako všude jinde v US, platíte za pokoj a ne za počet osob.

     

    4. Národní parky USA

    – Pokud při své cestě navštívíte více než 3 národní parky, vyplatí se vám tzv. Annual Pass, který vás opravňuje ke vstupu do všech národních parků US Annual pass se vydává na dvě jména a je platný pro 1) pro osádku nekomerčního vozidla v případě, že se cena účtuje za vozidlo nebo 2) pro držitele a 3 další osoby v autě (děti do 15 let mají vstup zdarma) v případě, že se vstupné účtuje podle počtu osob. Při vjezdu do NP je krom Annual Pass vyžadován i průkaz totožnosti (pro ověření držitele).

    – Annual pass platí pouze pro národní parky. Neplatí pro většinu Státních parku a pro parky pod správou Indiánů (např. Monument Valley).

    – V národních parcích se často neprodává žádné občerstvení, takže s tím počítejte a buďte vybaveni jídlem (Grand Canyon je výjimka). Voda se dá načepovat ve visitor centrech.

    – V národních parcích často není žádná benzínová pumpa a v případě že ano, je velmi drahá (benzín stojí i o 1,5 dolaru/galon víc než mimo NP). Tak s tím počítejte a do národních parků zásadně jezděte s plnou nádrží.

    – Často si při svých cestách budete říkat, proč je na úplně rovné silnici v naprosté pustině, kde stěží minete auto jednou za dvě hodiny omezená rychlost na 50 mil/hod? Právě proto! Jste v naprosté pustině a v případě vážnější nehody i když si zavoláte záchrannou službu, dřív než za hodinu u vás nikdo (ani vrtulník) nebude.

    – Každý národní park v Americe má svůj velmi dobře zpracovaný a především denně dle podmínek aktualizovaný web (rozcestník všech národních parků USA najdete zde). Při vjezdu do každého národního parku dostanete podrobnou mapu parku a informační noviny.

    5. Jídlo

    – Ve větších městech se vyplatí nakupovat ve velkých nákupních střediscích jako jsou Safeway, Walmart atd. Hodí se mít slevovou kartu, kdy na některé produkty je potom sleva až 80% – slevovou kartu si můžete sjednat ještě před prvním nákupem!. Pokud slevovou kartičku nemůžete získat (protože např. nemáte americké telefonní číslo), zeptejte se, jak nakupovat se slevou bez karty (např. že u pokladen požádáte o manažerskou kartu).

    – Ve většině supermarketů a mnoha i menších obchodech je tzv. Deli oddělení, kde prodávají hotová jídla.

    – V motelech mají často mikrovlnku (dobré zjistit při rezervaci).

    6. Obecně

    – V Americe se jezdí autem, s chodci se tam moc nepočítá. Pokud má semafor tlačítko pro chodce, pokud chcete přejít je třeba ho zmáčknout. Pokud to neuděláte, budete tam stát celou věčnost a jen pozorovat auta, jak přijíždějí tu z téhle, tu z tamté strany.

    Národní parky Západu USA – Salt Lake City – Yellowstone NP – Seattle a cesta domů

    Soubor článků o pětitýdenní cestě po národních parcích USA
    1. Příprava a cesta: koupě letenky, itinerář, vyřízení ESTA, rezervace auta, cesta do USA, imigrační, půjčení automobilu
    2. Seattle – San Francisco: Seattle, Olympic NP, Mount st. Helens, Evergreen muzeum letectví, Sea Lion´s cave, Crater Lake NP, Redwood SP, Ferndale, Avenue of Giants, City of 10000 Buddhas, Kalifornské železniční muzeum, Muzeum letectví v CA, Sacramento, San Francisco
    3. San Francisco – Las Vegas: Modesto, Yosemite NP, Mariposa grove, Mojave air & space port, Death Valley NP
    4. Las Vegas – Hoover dam: Hotel Stratosphere, Hooverova přehrada, večerní Strip
    5. Zion NP – Grand Canyon NP: Valley of Fire, Zion NP, Bryce Canyon NP, Grand Canyon NP
    6. Page – Salt Lake City: Page, Horseshoe bend, Glen Canyon, Antelope Canyon, Monument Valley, Gooseneck SP, Moki Dugway, Natural bridges NP, Arches NP, Canyonlands NP
    7. Salt Lake City – Seattle: Salt Lake City, Jackson Hole, Grand Teton NP, YELLOWSTONE NP, Továrna Boeing v Everettu, Mount Rainier NP, skutečný rozpočet celé cesty
    8. Rady a tipy pro cestu do USA

     

    7. Salt Lake City – YELLOWSTONE NP – Mount Rainier

    Salt lake city je středně velké americké město (cca 2 000 000 obyvatel) a je krásně obklopeno horama. A jistě je vám povědomé, díky Olympijským hrám v roce 2002 (kde mj Aleš Valenta vybojoval zlatou v akrobabatickém lyžování). My tam máme zarezervované ubytování v jednom z motelů, který se nachází kousek od centra, vypadá skvěle a zároveň patří mezi nejlevnější na naší cestě (48 USD/noc), prostě samé skvělé zprávy.

    Po cestě si dopřejeme krátký odpočinek a jdeme prozkoumat město. Pěšky. Salt Lake city je město mormonů a tak naše kroky samozřejmě směřují na 50 tou severní, kde se nachází Temple square.

    Mormon assembly hall v Salt Lake city
    Mormon assembly hall, Salt Lake city – věžičky na pozadí jsou pak Salt Lake templefoto: Ruben Lang

     

    Prvně navštěvujeme Salt Lake assembly hall, kde se účastníme zkoušky na večerní koncert

    Salt lake assemlby hall interior

    No a samozřejmě netrvá dlouho, než se k nám prihovorí (krásné slovenské slovo, však?) dvě sympatické mladé mormonské agitátorky. Príma pokec, ale zatím jsme nekonvertovali.

    Krom gotických staveb si tu užíváme i pěknou městskou přírodu

    salt-lake-city-poppy-blossom-flower-DSC_1612

     

    I naprosto stylová posh zákoutí

    salt-lake-city-house-passage-DSC_1627
    pasáž mezi domy v Salt Lake cityfoto: Ruben Lang

    Další den jedeme na sever do města Jackson Hole, odkud už je to jen kousek ke zlatému hřebu naší cesty. Máme štěstí a stíháme ještě mimosezónní ceny (bydlíme za 74 dolarů/noc), bohužel ale ještě není počasí na to, abychom si užili tento stylový bazén.

    Jackson-Hole-Viginian-Lodge-motel-pool-DSC_1763
    bazén v motelu The Virginian Lodgefoto: Ruben Lang

     

    A tak sedáme do auta a jedeme omrknout národní park Grand Teton, který je nedaleko.

    národni park Grand Teton
    národni park Grand Tetonfoto: Ruben Lang
    Grand Teton v mlze
    pohled na Grand Tetonfoto: Ruben Lang

     

    Jak vidíte, je trochu mlhavo a Grand Teton se bohužel schovává někde pod mraky, na procházku by to ale i tak bylo krásný. Nebýt toho, že až příliš často narážíme na cedule upozorňující na medvědy, kteří se právě probouzí po zimním spánku. A protože se nechceme stát jejich první jarní kořistí, náš pobyt v přírodě dost omezujeme a vracíme se do Jackson Hole.

    Městečko Jackson Hole
    Městečko Jackson Holefoto: Ruben Lang

     

    Další den pak už celí nedočkaví vyrážíme jižním vchodem do slavného Yellowstonu. Silnice v Yellowstonském národním parku mají tvar velké osmičky a pokud Yellowstonem nechcete jen rychle projet, dva celé dny jsou nutností, tím spíše, pokud máte cestou uzavírky jako jsme měli my. Yellowstone je tzv. supervulkán, což poznáte hned při vjezdu do parku.

     

    vjezd do Yellowstonského NP
    vjezd do Yellowstonského NPfoto: Ruben Lang

     

    Každou chvíli se ze země valí dým. Jsou dokonce místa, kde v podstatě nevidíte.

    absolutně neprůhledná mlhavá krusta, Yellowstonský NP
    absolutně neprůhledná mlhavá krusta, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang

     

    Do Yellowstonu jsme se však netěšili jen kvůli prostředí ale také kvůli divokým zvířatům. Netrvá dlouho a z okýnka auta vidíme bizona pasoucího se kdesi v dáli. To nám ale nevadí, naše radost je nezměrná – konečně divočina – a tak vystupujeme z auta a kocháme se.

    Bizon vprostřed Yellowstonského NP
    Bizon vprostřed Yellowstonského NPfoto: Ruben Lang

     

    No, nebylo to potřeba, protože jestli je něčeho v Yellowstonu dostatek, tak jsou to bizoni a uvidíte jich tady tisíce, i takových, kteří se budu v klidu pást dva metry od silnice a vy si jich můžete dosyta užít. Tak jako jsme my koukali z klidu auta na tohoto.

    bizon u silnice v Yellowstonském NP
    bizon u silnice v Yellowstonském NPfoto: Ruben Lang

     

    Psát o Yellowstonu je nedostatečné a tady více než kde jinde platí, že jedna fotka vydá za 1 000 slov. Tak se podívejte a nechte se inspirovat fotkama z naší dvoudenní návštěvy tam (noc jsme strávili v městečku West Yellowstone, které se nachází cca 5 mil od vjezdu do NP).

    digforfree.com mini yellowstone-lake-west-thumb-gayser-basin-general-view-small-geyser-hill
    oblast Westhumb, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang
    digforfree.com mini West-Thumb-Geyser-Basin-mimulus-pools-supervolcano-yellowstone-national-park
    oblast Westhumb, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang
    digforfree.com mini yellowstone-lake-west-thumb-gayser-basin-general-view-geothermal-area
    oblast Westhumb, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang
    digforfree.com mini yellowstone-lake-west-thumb-gayser-basin-general-view
    oblast Westhumb, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang
    digforfree.com mini yellowstone-old-faithful-after-eruption-stormy-weather-ii
    Old Faithful geyser, Yellowstone NPfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-national-park-old-faithful-geyser-parking-lot-raven-steals-human-food-III-DSC_2039
    havran – zloděj jídlafoto: Ruben Lang

     

    yellowstone-old-faithful-next-prediction-first
    Gejzír Old Faithful má erupci v relativně pravidelných intervalechfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-no-name-geyser-hazy-weather-green-water
    Gejzír, Yellowstonský NPfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-liberty-cap-a-dormant-hot-spring-sign
    Liberty cap – spící kuželfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-mammoth-hot-springs-palette-spring-sign
    Hot Mammoth springsfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-mammoth-hot-springs-palette-like-alps-feeling-DSC_2175
    Teráska u Hot Mammoth springs – některé místa mi připomínala lyžovaní na jařefoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-grand-pismatic-spring-under-heavy-rain
    Grand prismatic spring – jedna z největších ikon Yellowstonského NPfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini mud-volcano-orange-sand-yellowstone-geyser-national-park-supervolcano
    Mud volcano – bahenní vulkánfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com black-pool-geyser-basin-view-yellowstone-national-park-west-thumb-near-the-lake-supervolcano
    Black pool – černý bazénfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com abyss-pool-view-yellowstone-national-park-west-thumb-near-the-lake
    Abyss pool – hlubinná tůňfoto: Ruben Lang
    digforfree.com mini yellowstone-near-grand-prismatic-river-bridge-swimming-prohibited-pictogram-sign
    zákaz koupání v termální říčce – upřímně, ono by to v těch 20 cm asi ani nešlofoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini yellowstone-visitor-center-stuffed-wolf
    interiér jednoho z návštěvnických centerfoto: Ruben Lang

     

    digforfree.com mini dragons-mouth-spring-yellowstone-national-park-haze-steam-vapor-vapour-fog-mist
    Dragons mouth spring – pramen dračí tlamyfoto: Ruben Lang

     

    chipmunk-near-west-thumb-yellowstone-np
    Čipmánek – bratranec od veverkyfoto: Ruben Lang

     

    A jak si to tak jezdíme, poblíž silnice vidíme hlouček japonských turistů zbesile fotících něco v dáli.

    Japonští turisté v Yellowstonu
    Japonští turisté v Yellowstonufoto: Ruben Lang

     

    A ano, byl tam.

    Grizzly Yellowstonský NP
    Grizzly – seznamte sefoto: Ruben Lang

     

    Ano, byl asi 100 metrů od nás (což je ale také nejmenší legální a ‘bezpečná’ vzdálenost na kterou se smíte k medvědům přiblížit), ale zážitek to byl fantastickej.

    Ještě můžete mrknout na minutové slideshow video:

    Po zlatém hřebu výletu nás z Yellowstonu už čeká jen dvoudenní cesta do Seattlu, odkud letíme zpátky do Evropy.

    První přejezdový den si zpestřujeme náhodnou zastávkou v městečku Deer Lodge, ve kterém se nachází ztělesněné městečko z dob zlaté horečky. Navštěvujeme tedy

    u šerifa
    u šerifafoto: Ruben Lang
    cottonwood-city-in-da-church-DSC_2308
    kostelfoto: Ruben Lang
    lázně
    lázněfoto: Ruben Lang

     

    A nejzábavnější se stává návštěva u ‘bezbolestného’ zubaře

    zubař, jehož všechny zákroky jsou bezbolestné
    zubař, jehož všechny zákroky jsou bezbolestnéfoto: Ruben Lang

     

    Druhý den pak máme zastavení v městečku Snoqualmie, který jsem měl v plánu již od příletu do Seattlu, jsou tam totiž krásné vodopády vysoké úctyhodných 91 metrů (což je o 30 více, než mají slavné Niagarské vodopády).

    vodopády ve Snoqualmie
    vodopády ve Snoqualmiefoto: Ruben Lang

     

    Příjemným spestřením pak bylo open air muzeum železnice, které by se nezasvěcenému oku mohlo zdát, že by bylo lépe jenom rychle projít kolem. Jenže pozornému technickému oku neunikne pár velmi zajímavých detailů.

    Lokomotiva v Northwest railway museum, Snoqualmie
    Lokomotiva v Northwest railway museum, Snoqualmiefoto: Ruben Lang

    Tato lokomotiva rozvádí tažnou sílu na kola díky postranním ozubeným kolům.

     

    Lokomotiva v Northwest railway museum, Snoqualmie
    Lokomotiva v Northwest railway museum, Snoqualmiefoto: Ruben Lang

    Druhá lokomotiva má zase kola volně uložená. Takovéto řešení podvozku umožňovalo operativně měnit rozvor.

     

    Do Seattlu jsme záměrně přijeli tak, abych tam měli jeden celý den jako rezervu – kdyby cokoli. Když už jsme tam v pořádku byli, zvažovali jsme, jak ten jeden den využít.

    V úvahu připadal jednodenní výlet do kanadského Vancouveru, odradily nás ale informace o tom, že na hranicích můžeme strávit i dvě hodiny (v každém směru). Místo výletu do Vancouveru jsme si (pravda že jen mužská část osazenstva) zajeli prohlédnout výrobní haly společnosti Boeing (pokud tam také chcete vyrazit, lístky do Everett výrobní haly Boeingu můžete koupit přes internet o 2 USD levněji).

    Byla to skvělá túra, ze které vám bohužel nemůžu nabídnout žádné fotky, protože se tam fotit nesmí. Ale pro nás fanoušky letectví to byl skvělý zážitek, který řadím ještě o stupínek výše než Evergreen muzeum v McMinnville. Nejen že vidíte jak se vyrábí letouny 747, 767, 777 a 787, tomu všemu ještě přidá fakt, že se nacházíte v co do objemu a plochy největší budově na světě (s impozantní podlahovou plochou 398 000 m2), která je co do objemu více než 2x větší než druhá za ní. Teprve když stojíte u ocasní plochy 747čky, uvědomíte si, jak obrovská tato plocha je.

    A když vidíte průřez trupem letounu, zjistíte, že to co vás v 10 000 metrech fakticky odděluje od okolního prostředí jsou pouho pouhé 3 mm plechu.

     

    Pak už jen vracíme auto a nastupujem do letadla na cestu domů a s Amerikou se loučíme velmi stylovou návštěvou posleního národního parku. Takto vypadá Mount Rainier NP z výšky 36 000 stop.

    Mount Rainier z výšky 36 000 stop
    Mount Rainier z výšky 36 000 stopfoto: Ruben Lang

    Byl to krásný výlet. V poslední části reportu najdete seznam tipů, které pomohly při cestě po USA nám a můžou pomoci i Vám.

     

    A ještě orientační rozpočet pro 3 lidi na celou tuto měsíční cestu.

    34 000 Kč – letenky, doprava na letiště (Vídeň) a z letiště (Mnichov) a přespání ve Vídni
    (jak na koupi výhodných letenek se dozvíte v tomto článku)

    35 000 Kč – půjčovné SUV auta Chevrolet Equinox
    (půjčovali jsme přes BilligerMietwagen, dobře vám může posloužit i Rentalcars)

    16 000 Kč – benzín (ujeto cca. 10 000 km)
    (často jsme využívali GasBuddy, viz tento článek)

    59 000 Kč – ubyování (převážně v motelech)
    (používali jsme srovnávač HotelsCombined v kombinaci s Booking)

    6 000 Kč – vstupné do parků (Annual pass), muzeí atd.

    21 000 Kč – jídlo

    Summa sumárum 171 000 za měsíční výlet po národních parcích západu USA pro 3 lidi.

    Národní parky Západu USA – Page – Salt Lake City

    Soubor článků o pětitýdenní cestě po národních parcích USA
    1. Příprava a cesta: koupě letenky, itinerář, vyřízení ESTA, rezervace auta, cesta do USA, imigrační, půjčení automobilu
    2. Seattle – San Francisco: Seattle, Olympic NP, Mount st. Helens, Evergreen muzeum letectví, Sea Lion´s cave, Crater Lake NP, Redwood SP, Ferndale, Avenue of Giants, City of 10000 Buddhas, Kalifornské železniční muzeum, Muzeum letectví v CA, Sacramento, San Francisco
    3. San Francisco – Las Vegas: Modesto, Yosemite NP, Mariposa grove, Mojave air & space port, Death Valley NP
    4. Las Vegas – Hoover dam: Hotel Stratosphere, Hooverova přehrada, večerní Strip
    5. Zion NP – Grand Canyon NP: Valley of Fire, Zion NP, Bryce Canyon NP, Grand Canyon NP
    6. Page – Salt Lake City: Page, Horseshoe bend, Glen Canyon, Antelope Canyon, Monument Valley, Gooseneck SP, Moki Dugway, Natural bridges NP, Arches NP, Canyonlands NP
    7. Salt Lake City – Seattle: Salt Lake City, Jackson Hole, Grand Teton NP, YELLOWSTONE NP, Továrna Boeing v Everettu, Mount Rainier NP, skutečný rozpočet celé cesty
    8. Rady a tipy pro cestu do USA

    6. Page – Salt Lake City

    silnice v USA
    silnice v Arizoněfoto: Ruben Lang

    Vstáváme a celkem brzy odjíždíme do malého města jménem Page, v jehož blízkosti se nachází hned dvě slavné zajímavosti. Horseshoe bend – meandr řeky Colorado ve tvaru podkovy a pak slavný Antelope Canyon. Brzy odjíždíme především proto, že vzhledem k tomu, že nemáme 100% přesný itinerář, nevěděli jsme kdy přesně do Page přijedeme a tak jsme si nemohli zarezervovat místa pro prohlídku Antelope canyonu. Chceme tedy do Page, odkud se organizují prohlídky této super přírodní zajímavosti, dorazit brzy, aby na nás nějaká místa vůbec zbyla, ideálně v poledne.

    Do Page přijíždíme kolem půl jedenácté, v první společnosti už mají všechny dnešní termíny plně obsazené, avšak kapitalismus funguje i mezi indiány kmene Navajo a tak stačí přejít silnici a u druhé společnosti kupujeme prohlídku na třetí hodinu. V poledne už maj bohužel obsazeno.

    Na západě USA jsou opravdu krásné národní parky, ale rád bych zmínil jednu věc. Celá ta krajina kterou projíždíte je krásná a úchvatná. Vlastně jsem si téměř celou cestu (a že už máme najeto hodně přes 6 000 km) říkal: “hmmm, krásnou zemi to ti Indiáni měli..”

    Ještě se ujistíme, kolik tu mají přesně hodin. Pohybujeme se právě na pomezí mezi Arizonou a Utahem, kde se čas o hodinu liší. Navíc indiáni mají autonomii téměř ve všem, takže tady člověk nikdy neví. Neradi bychom přišli o hodinu pozdějc.

    Máme pár hodin čas a tak jdeme okusit to, co Page ještě nabízí. Prvně jedeme pouhých pár kilometrů za město a jdeme okouknout Horseshoe bend. Necháme auto na parkovišti a vydáváme se na pouštní procházku po cestě lemované indiánskými prodavači

    prodej indiánských šperků, Page
    prodej indiánských šperků, Pagefoto: Ruben Lang

     

    asi po 600 metrech je jasné, že už jsme skoro tam

    vyhlídka na Horseshoe bend
    vyhlídka na Horseshoe bendfoto: Ruben Lang

     

    Kocháme se krásnými výhledy. Od hrany kaňonu k řece Colorado je to dlouhých 300 metrů.

    Horseshoe bend v celé své kráse
    Horseshoe bend v celé své krásefoto: Ruben Lang

     

    No mě tam také ten šutr vadil (i když takto to dává lepší představu o hloubce kaňonu), lehnul jsem si, nasoukal jsem se co nejvíce kraji a udělal takový ten klasický záběr, který určitě znáte..

    Horseshoe bend, Page
    Horseshoe bend, Pagefoto: Ruben Lang

     

    Ještě nám zbývá čas a tak se jedeme podívat do míst, kam se místní i ti více z daleka jezdí rekreovat. Poblíž Page se nachází přehrada Glen Canyon a jí vytvořená přehradní nádrž Lake Powel.

    rekreační oblast Lake Powel
    rekreační oblast Lake Powelfoto: Ruben Lang
    Glen Canyon dam, Page
    Glen Canyon dam, Pagefoto: Ruben Lang

     

    Času právě tak akorát, abychom se vrátili do Page, odkud se vydáme na korbě poindiánsku upraveného Jeepu na cestu do Antelope Canyonu (neboli ošklivě česky Antilopího kaňonu).

    Ale ještě předtím nás čeká “pravá indiánská show”. Na benzínce na který nejsou stojany nám Indián předvádí své umění.

    indiánský tanec, Page
    indiánský tanec, Pagefoto: Ruben Lang

     

    Jako je to slušný kejlení, jen mi to nějak přijde absolutně nemístný.

    Pak už se nalodíme na korbu auta a necháme se odvézt do asi 10 km vzdáleného Upper Antelope Canyon. Jinak tohle mě na Americe celkem baví. Cokoli, co má schopnost se samo rozjet smí na silnici. Sem tam tu potkáte opravdové “klenoty”, se kterýma by si nikdo nedovolil na silnici ani v Rumunsku.

    jízda na korbě Jeepu
    jízda na korbě Jeepufoto: Ruben Lang

     

    Přijíždíme na místo určení a jak vidíte, nejsme tu sami.

    parkoviště u Antelope Canyonu
    parkoviště u Antelope Canyonufoto: Ruben Lang

     

    Je tu opravdu plno, společností, které vás sem vezmou je jen v Page asi 5, další jsou hned u vchodu do rezervace. Je tu nával jak v poledne na Karlově mostě, takže pokud máte problém s intimitou přeplněných dopravních prostředků, na výlet do Antelope Canyonu zapomeňte.

    No nic, naše průvodkyně si nás šikuje ke vchodu, dostáváme instrukce a jdeme dovnitř.

    Antelope Canyony jsou v oblasti hned dva, Lower Antelope canyon, též zvaný the corkscrew – vývrtka, je větší, hůře dostupný, prý ne tak hezký a proto méně populární než Upper Antelope canyon, též zvaný the crack – prasklina. Je menší, snadno dostupný, populárnější a je to právě to místo kde jsme

    vstup do Upper Antelope canyonu
    vstup do Upper Antelope canyonufoto: Ruben Lang

     

    Vcházíme dovnitř a začíná se před námi rozehrávat hra stínů a barev.

    vstup do Antelope Canyonu
    vstup do Antelope Canyonufoto: Ruben Lang

     

    Jestli teď čekáte, že bude následovat série takovýchto fotek

    Antelope Canyon
    Antelope Canyonfoto: Ruben Lang

     

    Tak vás zklamu. Resp. nechci abyste si mysleli, že něco takového uvidíte. Fotka nahoře vznikla jen díky vhodnému nastavení foťáku a nějak takto byste to možná viděli, kdybyste měli kočičí nebo ještě lépe lví oči. Člověk svýma lidskýma očima vidí prostor kaňonu nějak takto.

    Antelope canyon viděn lidským okem
    Antelope canyon viděn lidským okemfoto: Ruben Lang

     

    Rozhodně to je zajímavé, to ne, že ne. Přece jen, když jste v místě které je metr široké a téměř 30 metrů hluboké a kolem vás větry, pískem a vodou omleté skály a kdybyste měli tu smůlu, že by vás tu zastihla blesková povodeň, byli byste 10 metrů pod hladinou má to něco do sebe. Na chvíli super, jenže vy jste tu skoro hodinu a půl a všechno je tak prapodivně hektický. Prohlídka přesně v poledne (to znamená že začátek bude kolem jedenácté), kdy paprsky slunce prochází celým kaňonem by asi stála zato, z této ve tři odpoledne jsme trochu rozčarováni a prohlídka v pět už musí být snad úplně ve tmě. Jako čekali jsme od toho (za ty prachy) víc. Vstupné stálo 48 USD/osoba, polední prohlídka stojí 58 USD/osoba a fotografická tour, kdy si můžete s sebou vzít stativ a trvá 2,5 hodiny stojí 85 USD/osoba.

    V Kayentě přespáváme v dost drahém motelu (200 USD/noc), jenže tady jsou i ty nejlevnější motely drahé. Alternativou byl Blanding, kde stojí ubytování polovinu, ale máme dnes už dost najeto a navíc zítra chceme do Monument Valley a museli bychom se kousek vracet.

    Monument Valley je zvláštní protiváha všem těm kaňonům tady v oblasti. Zatímco kaňon je jakási díra v zemi, v Monument Valley naopak různě tvarované skály vystupují ze země. Monument Valley je ve správě indiánů Navajo a neplatí sem náš Annual pass, vytahujem tedy u vstupní brány 20 dolarů/auto a vjíždíme.

    V návštevnickém centru se seznamujeme s historií a je zde samozřejmě také popsáno, jakou úlohu zdejší lidé sehráli ve 2. světové válce.

    Pak už se vydáváme na okružní jízdu parkem (po prašné cestě) a kocháme se pohledy.

    Monument Valley
    Monument Valleyfoto: Ruben Lang
    Monument Valley
    Monument Valleyfoto: Ruben Lang
    Monument Valley
    Monument Valleyfoto: Ruben Lang

     

    Když kolem nás akonáhle projedou origo Navajové na neosedlaných koních.

    Navajové v Monument Valley
    Navajové v Monument Valleyjovfoto: Ruben Lang

     

    Čas kvapí a my obracíme list k další kratší zastávce dnešního dne, k místu jménem Gooseneck state park – státní park Husí krk.

    Na rozdíl od Horseshoe bend tu řeka San Juan tvoří rovnou dva meandry, proto husí krk.

    státní park Gooseneck
    státní park Gooseneckfoto: Ruben Lang

     

    Do státních parků neplatí náš Annual pass (ten je jen pro národní parky), platíme tedy 5 dolarů a můžeme si užívat této absolutně nehostinné, ale geologicky zajímavé pustiny. Je tu stůl a tak si dáváme siestu, před cestou k přírodním mostům – Natural Bridges.

    K těm máme možnost zajet dvěma cestama. Zdlouhave se na hlavní ale jet stále po asfaltu, nebo to vzít po Moki Dugway, prašnou cestu ve štítu útesu. Bereme možnosti č. 2, je to kratší.

    Než vjedeme na nezpevněný úsek, je tam varování, že tahače a autobusy by tam neměly jezdit. Nojo, jenže nápis není zeď a tak první co vidíme je rovnou školní autobus.

    Školní autobus na Moki Dugway
    Školní autobus na Moki Dugwayfoto: Ruben Lang
    Moki Dugway - státní silnic
    Moki Dugway – státní silnicefoto: Ruben Lang

    Byl to super zážitek, ale rozhodně nedoporučuju nikomu, kdo není s autem fakt dobrej kamarád. Svodidla tu nemaj, cesta je prašná a kluzká, má převýšení 1 100 stop na dva kilometry délky. A 350 metrů dolů není vůbec málo.

    Natural Bridges – přírodní mosty jsou příjemným zakončením dne. Tři mosty – Owachomo, Kachina a Sipapu (vše jména indiánského kmene Hopi) se tu klenou ve výškách 32, 64 resp. 67 metrů.

    most Kachina
    most Kachinafoto: Ruben Lang

     

    Ubytováváme se ve městě Moab, prvně na naší cestě v řetězci Super 8. Po příjezdu zjišťujeme, že tu maj večer otevřený příjemný bazén a tak půjdeme zarelaxovat.

    Bazén v motelu Super 8, Moab
    Bazén v motelu Super 8, Moabfoto: Ruben Lang

     

    Byl to fajný relax, kdy jsme pokecali s pár místníma (kteří tu – považte, měli kola vypadalo to, že na nich i opravdu jezdí), říkali jsme jim kde všude jsme byli a co plánujem. A oni, že to vše, co jsme dosud viděli není nic proti tomu, co nás čeká v Yellowstonu. Tak uvidíme.

    Den začínáme v národním parku Arches – oblouky, ve kterém se nachází jeden ze symbolů Utahu, 20 metrů vysoký Delicate Arch.

    Kromě něj se ale v parku nachází neuvěřitelná spousta zajímavých kreaci, jako jsou

    Ballanced rock, NP Arches
    Ballanced rock, NP Archesfoto: Ruben Lang

     

    Skála, která mi připomíná stařeny jako z knihy od Boženy Němcové (abych později zjistil, že se tento útvar jmenuje 3 drbny – 3 gossips)

    Tři drbny, Arches NP
    Tři drbny, Arches NPfoto: Ruben Lang

     

    Dvojitý oblouk

    Dvojitý oblouk, NP Arches
    Dvojitý oblouk, NP Archesfoto: Ruben Lang

     

    K Delicate Arch bychom se museli vydat na asi hodinu a půl dlouhou procházku a na tu nemáme čas, je tu toho tolik, tak se spokujeme alespoň se spodní vyhlídkou na něj. Včera tu dost pršelo a tak si musíme trochu poradit se ztíženými podmínkami na slilnici, ale od Moki Dugway to není problém.

    silnice po bleskových povodních, NP Arches
    silnice po bleskových povodních, NP Archesfoto: Ruben Lang

     

    A už je tu..

    Delicate arch ze spodní vyhlídky, NP Arches
    Delicate arch ze spodní vyhlídky, NP Archesfoto: Ruben Lang

     

    Našim odpoledním programem se stává NP Canyonlands, což je pustina kam oko dohlédne a kde jen uprostřed klidně teče Green river – Zelená řeka.

    národní park Canyonlands
    národní park Canyonlandsfoto: Ruben Lang

     

    Blíží se nám velmi rychle bouřka, což mému fotografickému já dělá radost, tvoří to skvělou kulisu pro fotky.

    osamělý strom, NP Canyonlands
    osamělý strom, NP Canyonlandsfoto: Ruben Lang
    do Canyonlands přichází bouřka
    do Canyonlands přichází bouřkafoto: Ruben Lang

     

    Přespáváme v Green River a další den jedeme do Salt Lake city. Je to cesta neuvěřitelně krásnou krajinou. A pak už vlastně “jen” Yellowstone.