Do Izraele na otočku – Jeruzalém a Tel-Aviv

“Zajedem příští týden na pár dní do Izraele?” píšu přes FB zprávu jedné své kamarádce Janě. Moment musím si vyřídit dovolenou. Vyřízeno? Vyřízeno. Plácnem se přes kapsu, kupujem zpáteční letenky za necelé 2 000 Kč a těšíme se do oblak.

Vždy jsem toužil být u něčeho první, ale čekat před obchodama s iPhonem tři dny ve stanu se mi nechtělo. A tak jsem si odbyl svoji prvenskou premiéru v letadle, 31. 3. 2014 totiž  Wizzair spustil novou pravidelnou linku na trase Praha – Tel Aviv. Odletové stání jsme si krátili Červeným Trpaslíkem X a hurá na palubu. Počasí za letu bylo pěkné a když jsme nespali, tak jsme se kochali výhledem nejdříve na Balkánské lesy a pak na Řecké ostrovy.

(p.s.: Takto nakonec vypadal náš itinerář, abyste věděli, o jakých místech článek je)

Letěli jsme asi rychleji než jsme měli a tak jsme si dali před přistáním ještě jedno vyčkávací pětiminutové kolečko nad pobřežím a pak už přes Tel Aviv (doporučuju sedět vlevo, pěknej výhled vás nemine) hurá na letiště Ben Guriona. Vystupujem, březnová teplota něco málo přes 20 stupňů je akorát a hurá do Jeruzaléma.

Akce, která by vás mohla zajímat

Vlakem za 23,50 NIS zní sice fajn, ale dorazili bychom tam asi za 4 hodiny (ovšem pokud nespěcháte, cesta vlakem je krásná!), berem tedy Šerut a za 64NIS jsme za hodinu v Jeruzalémě před Jafskou bránou do starého města a jen pár minut dolů trhem s cetkama všeho druhu od našeho dnešního ubytka v Citadel Hostel.

Po takové cestě nám vyhládlo, ale máme štěstí, neboť hned naproti maj “nejlepší falafel v Jeruzalémě” – teda alespoň to maj napsáno nad vchodem. No, najedli jsme se :). A hurá objevovat krásy a potýkat se s nástrahami Starého Města, prodírat se davama turistů, kterých je tu o poznání méně než před 14 lety, ale i přesto víc než je zdrávo. A tak se nedivte, že si jdeme od davů odpočinout za zdi Starého města a prohlídnout si Zedechiášovy jeskyně, které se nachází kousek od Damašské brány, ještě asi 200 m dál východním směrem.

Staré město v Jeruzalémě je krásný, úžasný a fascinující a tyto jeskyně jsou neméně. 20 000 m2 plochy, v některých místech bych tipl výška až 15 metrů a to vše právě v průměru 9 metrů pod chodníky arabské částí Starého města. S Janou jsme se shodli, že není možný tolik prostoru nafotit aby to bylo na fotce vidět, přesto jsem se pokusil. Je to tu dokonce tak velký, že se ztrácíme 🙂

Rychle se tu stmívá a jelikož ve Starém městě, kde právě vrcholí přípravy na večerní koncerty (máme štěstí, přijeli jsme přímo na festival) strávíme ještě kus zítřka, jdeme oskusit město nové, po ulico Jaffo, kde před několika lety udělili první tramvaj v Izraeli. A nejsou to troškaři, linka má zatím 14 km a v plánu je ještě dalších 8.

Taky se bavíme jednou uměleckou instalací: kola, na který si můžete sednout, šlapat a – sice nejezděj ale každý něco dělá. Na větrák už je pozdě a přece jen už není přes dvacet stupňů, ale tančící kytky, točící se hodiny, lustr či gramec s nějakým šlágrem ze šedesátých let fungují a pobaví.

Dáváme si kafe a říkáme si, jak je ten svět šílenej, že ještě před 12 hodinama jsme byli v Praze..no a taky, že za dalších 48 tam budeme opět. V zimě, bez palm, v zažitých stereotypech..Když tu náhle nás z úvah vyruší místní bezdomovec a něco nám začne říkat. Jakože nerozumím mu ani slovo, ale něco mi říká, že se ptá, či mu nechceme nějak pomoct. No a pravdaže chceme, před odchodem mu jdu dát jeden z koláčků, co jsem koupil na ráno. Na rozdíl od pařížského nevychovance jím nepohrdá.

Je pozdě, zítra nás čeká další intenzivní den, jdem dom, kupujem si jahody a jdeme si je ještě užít na střechu našeho hostýlku. Vytahuju svoje fotografické nádobíčko, abyste si mohli tento výhled k nezaplacení i se zvukovou kulisou užít i vy. Tak si rozklikněte obrázek a pokochejte se. A vydejte se s náma na druhý den přes Chrámovou Horu do Tel Avivu.

Autor: Ruben Lang

V pěti letech jsem se při letu z Prahy do Bukurešti zamiloval do létání a cestování. Od té doby jsem se neodmiloval. Zobrazit archiv autora: Ruben Lang