3 články popisující dvoutýdenní sóloputování Svatou zemí od jihu k severu a zpět. Kromě známých míst v tradičních destinacích si můžete přečíst také o pár takových, které se v průvodcích obvykle nenachází. Hezké počtení.
1. – Jih Izraele, Negev – Eilat, Mitzpe Ramon
2. – Střed Izraele a Západní Břeh – Jericho, Betlém, Jeruzalém
3. – Sever Izraele, Galilea – Tel-Aviv, Nazaret, Haifa, Caesarea
3. – Sever Izraele, Galilea – Tel-Aviv, Nazaret, Haifa, Caesarea
Akce, která by vás mohla zajímat
Jen si tak posedět v Tel-Avivu s přáteli je vždy super. Nadruhý den, v sobotu, je tady šabat v ‘plném proudu’. Celé město je utichlé, autobusy nejezdí, auta jezdí minimálně, nikde se nic moc nedělá a to je právě ten nejlepší čas dojít do starých, cechovních čtvrtí Tel-Avivu, tam kde jsou malé a dnes zavřené dílničky.
Florentin je jednou z nejstarších Tel-Avivských čtvrtí, místo chudých domků a dílen, které v dnešní době stojí na velmi lukrativních pozemcích. Tím jak řemeslná výroba klesá, nebo se alespoň stěhuje do jiných, ne tak lukrativních míst, je jistě, že to tu bude brzy vypadat úplně jinak. Však už taky mezi domky je zřetelně vidět bující nová výstavba. Dokonce mě tu potkává jeden mladý pár a říká mi: “rychle to tu vyfoť, takhle už to tady dlouho nebude”. Pokud budete v Tel-Avivu, zajděte se sem podívat, pokud přijedete až za čas, vězte, že takto vypadal Florentin v lednu roku 2013.
Potom jdu ještě projít Tel-Avivské pobřeží Středozemního moře. To je místo, kde se soustřeďuje celý Tel-Avivský život.
Byl to krásný a odpočinkový den. Další den je neděle, což je v Izraeli první pracovní den (Izrael na rozdíl od zbytku světa funguje od neděle do čtvrtka). To jdu projít Tel-Aviv tím severním směrem, tam, kde je to chic (pokud se v Tel-Avivu nevyznáte, zjednodušeně se dá říct, že čím víc na sever, tím jste v hezčí (a bohatší a dražší) oblasti.
Začínám na nejslavnějším Tel-Avivském trhu, kde si hned kupuju (pravda že dost pozdní) snídani
a užívám si tu takovou tu atmosféru, kterou v Evropě prostě nenajdete.
Nedaleko za tržištěm pak fotím probíhající bujný rozvoj města.
Když tu náhle slyším klakson. Otočím se tam stojí řidič na červený a prý abych ho vyfotil, sice mu skáče zelená ještě než k němu dojdu, ale bez fotky prý neodjede.
Po Eilatu znovu tedy fotím někoho jen tak z plezíru. Je to tu vtipná země.
Tel-Aviv je jedna velká rovina (i přesto že ‘tel’ v názvu znamená ‘pahorek’). Jdu kolem online půjčovny kol, tak přemýšlím, že bych si jedno půjčil a trochu si užil Tel-Avivu ze sedla
Bohužel anglický návod k obsluzevypadá takto a to mi nijak nepomáhá. Možná tam běží audio, ale to není vůbec slyšet.
Nechávám tedy kolo kolem a užívám si třídu Rothschild pěšky. Skoro byste ani nepoznali, že v těchto místech ještě před 70 lety nebylo nic, než poušť
Na třídu Rothschild pak navazuje třída Chen, na které se skoro vždy něco děje. Dnes tu mají studenti projekt na téma komunikace. Takto pak vypadá komunikace v jejich podání:
Dvě studentky zas přichází s kelímky na kafe, mezi nimiž je natažená šňůrka.
A světe div se, ono to funguje. Tel Aviv si užívám až docházím na Kikar ha medina, což znamená Náměstí republiky. A seznamuju se tu s jednou fotografkou, tak se příjemně zakecáme.
Pak už jen směrem k moři, a přes pláž domů.
A na duhý den, hurá na sever Izraele. Mojí první destinaci se stává hlavní město Galilejské oblasti – Nazaret. Ten se nachází v kopcích Galileje asi 100 km od Tel-Avivu. Což není daleko, ale to by nebyl Izrael, aby bylo snadné se tam dostat (Nazaret je totiž arabské město). Nejdříve je třeba autobusem dojet do Afuly a odtamtud pak pokračovat úplně jinou společností do Nazaretu (v různých oblastech Izraele operují různé autobusové společnosti a jejich linky se moc nepřekrývají). A nebyl by to Izrael, kdyby tu věci fungovaly normálně. Jak tak sedím na zastávce a čekám na autobus, zastaví zde Škoda Superb, řidič otevře dveře a zeptá se, jestli někdo (z těch asi 5 lidí) nechce do Afuly. No jasně že chci, tím spíš, že za 20 šekelů. Je to nějaké pošťácké vozidlo, nasedám a už se vezeme. Cestou zastavujeme takto ještě u pár zastávek a nakonec jedem plní. Řidič si takto evidentně přivydělává.
V Afule pak přestupuju už klasicky do autobusu a jedu směr Nazaret. Mám rád toto místo. Starý Nazaret je podobný starému Jeruzalému, jen tu zdaleka není tolik lidí a prodavači v obchůdcích nejsou otravní jako jejich jeruzalémští kolegové.
A mým velkým cílem dneška je samozřejmě Bazilika Zvěstování, která se nachází právě na okraji starého města.
Je tu úžasný klid a také, synagoga, kterou kdysi navštěvoval i Ježíš.
Procházím se uličkama, užívám si výhledy
a mrzí mě, že tu nemám víc času, nejen v Galileji projít okolí, ale i tu veměstě a užít si to. 2 týdny na takovýto výlet nejsou moc, a musím ještě dnes do Haify, k mým ctěným známým, kteří mi nabídli že u nich můžu strávit noc. Bylo to příjemné setkání opravdu po mnoha letech, skvělé jídlo, skvělý večer. Cestuju dost, a když někde jsem, ne vždy se ozvu místním známým. Ale budu to dělat a vy to dělejte taky. Jestli vám tady můžu dát nějakou radu, navštěvujte na cestách své známé, rádi vás uvidí.
Haifa je velmi technické město a jako taková není mým primárním cílem. Nicméně, pokud jste technici, Haifu V Izraeli nevynechejte. Zdejší univerzita je v některých oborech světově poroslulá a pokud chcete startupovat a nechce se vám do Silicon Valley, určitě popřemýšlejte o Izraeli.
Mým dalším a vlastně posledním bodem výletního programu je Caesarea. Tam se jde dopravit buď vlakem, nebo autobusem. Volím vlak, což se nakonec neukazuje jako dobrá volba. Vlaková zastávka je asi 10 kilometrů od místa, které mě zajímá – starého římského města. Na zastávce se mi nedaří zjistit, kdy a čím bych mohl jet, a tak mě čeká desetikilometrová tůra. Stávaj se horší věci, ale když spěcháte, zrovna se to nehodí.
Trvá to, než se mi podaří doklopýtat tam kam potřebuju. Areál je ještě otevřený
Ta hlavní část je však již zavřená, a tak se nemůžu procházet mezi těmi tisiciletí starýmy kameny a podívat se na římské divadlo. Toto, co vidíte je přes zavřenou bránu.
Užiju si teda ještě místa
A pak nazpátek do Tel-Avivu, rozloučit se s kamarádama, dojít na vlak, dojet na letiště, projít výstupní kontrolou, stihnout letadlo a v pořádku doletět domů. Bylo to hezký, krásný a poučný. Tak zas někdy příště.
